Kdo jel? Slaneček, Mufa1 s manželem, o_three. Na místě se přidal Hupydup.
Kam se jelo? Pavoukovky (série jistého kacera Lala.eu) kousek od lázeňského města Poděbrady
Stručné summary
První strom vcelku jasně naznačil o čem to bude. Přijdu ke stromu a zabiju komáry č.1-18, na mobilu hledáme fotohint s fotkou stromu, na kterém má být keš a zabíjím komáry č.19-35. Pujčím si od Hupydupa dalekohled a několik minut čumím do koruny a zabíjím komáry č.36-54. Keš samozřejmě nenajdu, začínáme nastřelovat aspoň někam, čím výš tím líp a zabíjím komáry č.55-83. Nastřeleno do rozsochy stromu, ale pořád nějakých osm metrů pod místo, než bylo potřeba. Slaneček leze nahoru s tím, že a) zjistí jestli tam ta pixla vůbec je a b) se pokusí přehodit lano přes tu vyšší větev. My dole zatím zabíjíme jubilejního komára č.100. Slanečkovo snažení přineslo odpovědi na obě výše uvedené otázky a) keš tam je, b) lano přehodit nejde. Balíme vercajk a jdeme na další kešku.
Druhý strom: je ta stometrová megasekvoj, která stojí kousek od golfového hřiště. Přijdeme, bereme dalekohled, nevidíme keš, chvilku řešíme co může být ta hlava v hintu a střílíme co nejvýš. Zkoušíme s panem Mufem novou techniku gruppennástřelu prakem (foto asi dodají kolegové). Po chvíli nastřelování přichází Slaneček se zajímavým objevem. Ta větev kam míříme je po dvou metrech ulomená. Z našeho úhlu to vůbec nebylo vidět. Super máme výmluvu, proč odpískat druhý strom. Rychle balíme věci a jde se na další Pavoukovku. Komáří skóre se tu zastavilo někde na čísle 160 (už jsme tu nebyli tak dlouho a taky jsme poposedávali na sluníčku na golfovém hřišti, kam komáři nešli.
Třetí strom: trojstrom v bažinách. Příchod, mobil hinty, dalekohled, volání všem, které máme v mobilech, aby nám řekli na kterém z kmenů keš je. Vzal to až Kubík. Dal nám nejlepší radu a to abychom se na tohle vykašlali, že to stejně nedáme. Situace s komáry. Jsme někde na 190, ale prognózy dalšího vývoje jsou velmi pozitivní. Hupydup ukázal morál a dojel domu pro repelent.
Čtvrtý strom: krasavec kousek od silnice a na dohled hospody. Poučeni předchozím vývojem, vyslali jsme nejprve Slanečka a Hupydupa, aby obhlédli situaci. Keš spatřena. Jde se. Pod stromem krátce pohovoříme se stařenkou, která nám poutavě vypráví historii místních stromů (tamhle je jeden a ten je věnovaný Slavníkovcům a tamhle zas Jiříkovi z Poděbrad). Chce se mi dodat, že bychom si dnešní akcí nějaký ten zápis do stromokronik taky zasloužili. S panem Mufem už jsme sehraní. Požadované místo dáváme na druhý pokus. Protahujeme provázek a navlíkáme druhý silnější provázek, přetahujeme zpět. Navazujeme lano. Lano se bez problémů dostalo nahoru do rozsochy, ale v ní se zaseklo. Když něco nejde silou mělo by to jít větší silou. Ne každá moudrost platí vždy a všude. Tady neplatila. Provázek se přerval. Druhý pokus. Rychlý nástřel -> tenký provázek -> silnější provázek -> lano -> zásek. Postupně zkoušíme různé techniky (navázání karabiny, omotání lana páskou a ještě další a další. Všechno končí na stejném bodě. Zkoušíme poslední nápad. Nastřelujeme přes nižší větev. Lezu nahoru, kolegové mi na lano navazují asi třímetrovou větev. Větví nadzvedávám lano, ale ani tak to nepomůže. Doma jsem koukal na předchozí logy, které víceméně můžeme potvrdit. Lana se pomalu, ale jistě zařezávají do stromu. Pokouším se ještě prohodit lano ručně, ale nejsem Špotáková, takže výsledkem této snahy je jen to, že se mi zaseklo i toto lano a kolegové mi posílají větev ještě jednou, abych vyprostil aspoň toto lano. Balíme věci a jdeme si spravit náladu a ulovit první bod na řepu.
Řepa by neměla být na stromě, takže jí snad najdeme? Nenajdeme. Místo, kde by měla keška být, bych přirovnal k rýžovému poli bez rýže. Holky jsou ale drsný a zouvají se. Brodí se k prvnímu pařezu, pak i druhému, ale keš nenachází. Já si aspoň solidárně zul jednu botu a vyfotil brodícího se Slanečka. Ty vole já chci aspoň nějakou posr… zavokapovku! Jdeme dál a u nedalekého golfového hřiště opravdu nacházíme nějakou 1/1 tradičku. Jdeme do hospody. Po občerstvení vyrážíme ještě na Hupydupovu mysterku. Klára už tu golfovou 1/1 tradičku měla a tak by jela domu bez bodu a to by (jak říká moje dcera nebylo féééér). Hupydupovka nalezena, hurá. Díky Ti, člověče. Už podruhé během jednoho dne si nám zachrání kůži (v prvním případě s repelentem doslova). A my tak můžeme jet domu.
Fotografie od Hupydup
Když čtu o Poděbradech, keškách a Pavoukovkách, tak si vždycky vzpomenu na svůj T5 kurz http://www.worksafety.cz/2174-stromolezecke-skoleni-geocaching/, kterej jsme tam měli. Sranda je, že díky tomu kurzi jsem dal před dvěma lety na lezení a výškové práce a dneska místo rozvážení housek lezu na výškový budovy a čistím exteriéry. Jak někdy může záliba změnit člověku život….
Řečeno slovy klasika: „Bylo to takové poetické odpoledne“. V každém případě jsem si to užíval, i když získat nějaký ten bodík by vylepšilo statistiky, ale přesto čas strávený ve společnosti milých lidí nepovažuji za ztracený. Takže bylo to dobré a doufám, že se v budoucnu uskuteční další akce.
A teď jen malý dotaz, chtěl bych nahrát nějaké fotky k tomuhle článku, jak to mám zařídit?
nahraj je tu do galerie kde se tvoří příspěvky, šťouchni do mě a já je k článku přiřadím 😉 u svého článku by jsi to mohl udělat sám, ale ostatních články se upravovat nedají 🙂
tyjo ja mel asi stesti na me to nezacholo zadne trvalejsi nasledky. Kousance vubec nemam.
Mám naštěstí tenhle týden dovolenou, ale příští týden mě na jednání s klientem asi nepustí. Nevím, jak vy, ale já vypadám čím dál tím hůř 🙂
Náhodou to nemělo chybu. Ještě dneska nacházím nový a nový kousance, myslím, že ty komáři se dají počítat na tisíce. Fotky dodám, až „pan Muf“ přiveze foťák (doma už mu asi nikdo jinak neřekne, skvělý oslovení) 🙂
Jo, mne v praci rekli, ze vypadam jak stara smazka, ktera si picha do nohou. Svedi to jeste ted. A tvuj dnesni log me rozsekal, koukam, ze „pana Mufa“ jsi adoptovala. Jinak gratulace, jak rikam, neni T5 jako T5. 😉
(a ze jsem nevidela to skoleni me opravdu velmi mrzi)
Úžasný, škoda, že jsem tam nebyla! Plavací keše mám nejraději :D!
tak to pardon, vopravdu hrozne me to mrzi. jsme pouceni pro priste.
omluva přijata 🙂
no několikrát jsem psal na chat, kde se sejdeme a nikdo nereagoval, tak jsem to pak vzdal … kdybyste napsali přes profil, tak odpovim hned …
Jestli jsi honibod, pak ne. Jestli ti jde o zazitky a super den, pak jo. Proc jsi vlastne nejel? Shaneli jsme na tebe kontakt, ale nezadarilo se.
takže nemusím litovat, že jsem nakonec nejel 🙂
nabylo to tak špatný, jak jsem psal 🙂 Třeba já jsem si zkusil lezení s Grigrinou a dvěma smycema, což se mi může hodit. Klára mi navíc ukázala techniku smycování a taky zdrbla můj slaňovací (ne)styl. A hlavně, když jsem viděl fotky u logů, tak fakt nevím, jestli bych to dal, i kdybychom lano nějakým zázrakem nastřelili. Jsou to fakt megastromy a člověk má doma dvě malý děti…
no no no…. prave s ohledem na ty maly deti, ktery potrebuji role model. z vlastni zkusenosti te durazne upozornuju na fakt, ze pro deti je tatinek buh jen po omezenou dobu. a tvuj styl jsem zdrbala jen pro tvoje vlastni dobro. a byla to zabava. az na ty komary.
Krasny prispevek, kolego. Nepopsala bych to lip. Jen bych dodala, ze nahore na strome kupodivu komari nezrali.
Moralka muzstva byla malicko poklesla, ted mluvim lavne sama za sebe, ani ne kvuli bodum jako z pocitu, ze jsem ostatni hanebne zklamala. Na druhou stranu, vybrat si rovnou jedny z nejtezsich stromovek v CR byla skutecne vyzva. Vysledek: Potrebujem poradnej prak. I kdyz spolecna technika byla dotazena k maximu.
Fotky nahazim do galerie a pak je k clanku pridame (nekdo).
prazskychytrak: ano, tak nejak to bylo i s mymi usty.
no…tak tomu říkám opravdu síla:) v tom rýžovém poli by už asi z mých úst lítala jedna prdel za druhou 😀 jsem zvědav na foto