Geocoin Fest 2013: pohled z druhé strany

Ještě pln pocitů a dojmů, nedalo mi to a pustil jsem se do psaní článku o tomto setkání kačerů z celého světa v naší matičce Praze. Pokusím se, aby jste mohli nahlédnout do příprav a vše co s tím bylo spojeno, plus přidám pár svých postřehů.

Vše začalo celkem nevinně, kdy jsem si říkal, že je čas na můj první coin. Kontaktoval jsem Radka z Geo.Scorpions a ten se mi zmínil o tom, že bude pořádat setkání kačerů a jestli mu nebudu chtít pomoct s přípravou. V domnění, že půjde o setkání kačerů někde v hospůdce, kde si prohlédnou své coiny u piva, souhlasil jsem. Ubíhal čas a má představa o poklidném setkání brala za své. Publikace jednoho sub-eventu vedle druhého, eshop speciálně pro tuto akci, počty přihlášených, GPS Maze atd. jasně naznačovala, že tohle bude obří setkání. Popravdě, až tak obří, že jsem si svou pomoc začal rozmýšlet.

Pár dní před eventem ale dorazil email, že se sejdeme v sobotu 7.9. ve 13:00 na místě a začneme akci připravovat a můj nick svítil v sekci registrace a výdej eshopu. Nečiň druhým, co nechceš, aby činili oni tobě a co jsem slíbil, splnil jsem, šel jsem pomoci. Proběhlo krátké seznámení se situací, rozdělení úkolů a pustili jsme se do práce, která byla pro kačery, jako stvořená, práce s dřevotřískou a tvorba obřích stěn a škatulí. To vše s kompletní potřebnou výbavou. Tady bych chtěl pochválit Radka, že myslel opravdu na vše a bylo připravené kompletní nářadí. Jediné co po čase začalo docházet, byly závrtné šrouby, ale to se vyřešilo pracovní pauzičkou, při které jsme s Blexou (vlastnící sbírku cca 4 stovek coinů) dojeli do nejbližšího hobby centra a nakoupilo se dalších 2000 šroubů. Ostatní zatím objednali pizzu, aby nám při práci nekručelo v břiše.

Když byly stěny hotové, začali jsme navěšovat mapy, logbook a obří sbírku CWGéček. Zavěšení sbírky se chopil sám otec CWGéček a sympatický chlapík, JPAGeo. Mapy jsem začal zavěšovat já, Blexa a Xork42 (vlastnící unikátní sbírku dračích coinů). Celkové vyměření, aby byly mapy rovně a stejně daleko od sebe byla celkem fuška, se kterou nám opět pomohl Radek, zapůjčením laserového metru, šikovná to věcička. Práce nám šla od ruky, vše probíhalo podle plánu, ale i tak se končilo okolo 23.hodiny.

Druhý den byl sraz v nekřesťanskou 5.hodinu ranní, ale chtěl jsem se ještě podívat na Maze a tak jsem po práci vyrazil do černočerné tmy směr Stromovka. Už z dálky jsem viděl poletující logo Čagea a při příchodu mě potěšilo setkání s Juniorem86, který zde vítal návštěvníky a vedle něj stojící Pavoucek86, kterou jsem doposud znal pouze z logů u archeo kešek. V rychlosti jsem stan prolétl, většinu jsem znal z létajícího cirkusu. Musím uznat, že přibylo pár pěkných zajímavostí a celkově působí stan příjemným vzdušným dojmem, to vše možná bohužel, ale o tom později. Na konci jsem se zalogoval a frnk zpátky do tmy tmoucí a do peřin na nedlouhý 4 hodinový spánek.

Ráno jsme se znovu všichni sešli v pavilonu a pokračovalo se v práci. Bylo ještě potřeba rozhodit veškeré stoly a lavice, dodělat nástěnku, nalepit střípky na logbook, připravit stánky s občerstvením, zázemí s registrací, chose44 s GeoCulí se ujali pověšení plakátu s první pomocí 😀 atd. atd. Nakonec se vše stihlo za pět minut devět, kdy už před vchodem do pavilónu stepovalo několik stovek natěšených kačerů.

Tou dobou ještě v pavilonu panoval svěží čerstvý vánek, který brzy zmizel pod náporem davů kačerů dychtících zalogovat a spatřit vše, co fest nabízel. Tady musím uznat, že to byl opravdu fest záhul. U pokladen se tvořila nekonečná fronta a první dvě hodiny se v pavilonu člověk hýbal krokem. Den ubíhal celkem rychle, pořád se něco dělo, pokecal jsem se spoustou kačerů a celým festem doprovázela muzika nejrůznějších kapel. Co jsem tak zaslechl, tak z nich nebyli unešeni prodejci, protože ti neslyšeli na co se jich kačeři ptají a vše se zdržovalo. I tak ale spousta krámků začala vyvěšovat cedulky s „vyprodáno“. U výdeje eshopu jsem měl možnost prohodit pár slov se spoustou kačerů, kteří měli v očích radost z nových geo věciček. Když už se zdálo, že se kačeři vydali na lov do okolních ulic, přišla tombola a pavilon byl znovu plný. Vtipná situace nastala, když si pro hlavní výhru (notebook) dlouho nikdo z dlouhého seznamu vylosovaných nešel, tito kačeři opravdu výhru vyměnili za nějakou tu krabičku v okolí. Po tombole se už opravdu pavilon hodně vyprázdnil a to spíše bohužel, protože měl ještě přijít hlavní hřeb večera. Rozhovor s vedením Groundspeaku. Ne event dorazila tři opravdu zvučná jména v geo světě, Jeremy Irish (zakladatel společnosti Groundspeak), Bryan Roth (spoluzakladatel) a Annie Love (schvalující veškeré podoby coinů). Tady jsem čekal vše, ale setkání s velmi příjemnou trojicí opravdu ne. Po rozhovoru za mnou Annie dokonce sama přišla a začala se mě ptát, jak se mi event líbí. Velmi milé setkání a pohovoření.

V samotném rozhovoru tato trojice odpovídala na několik otázek, které v rychlosti shrnu.
– obnova virtuálek?
HQ: ne, těžko se určuje, kterou virtuálku schválit a kterou ne, krásně je nahrazují earth keše, které jsou specificky zaměřené.
– obnova webcam?
HQ: nahrazuje waymarking.com
Asi nejzajímavější debata vznikla u dotazu, proč se platí rozdílné PM členství v Americe a Evropě. Na to Jeremy odpověděl, že je to díky daním, které musí započítávat při zasílání peněz do Ameriky a že by tento problém krásně řešila pobočka GroundSpeaku v Evropě. Samozřejmě přišla otázka, kdy se tak stane a kde taková pobočka může vyrůst. Na to Jeremy odpověděl, že by byl šťastný, kdyby byla v Praze. No tak uvidíme…

Následovalo uklízení pavilonu a rozebírání všeho, v čem jsme nechali kus sebe 😀 Když byla velká část hotova, následoval raut se všemi, kdo se na eventu podíleli, dorazil i Dan Přibáň, který projel s trabantem napříč Jižní Amerikou a samozřejmě nechyběl ani Bryan, Annie a Jeremy, kterému zachutnala poctivá šunka :D. Zlatým hřebem rautu bylo předání poháru o nejlepšího kačera roku 2013, kterým se stal Alke04 a to opravdu zaslouženě, viz jeho počet získaných FP v republice ZDE. Trochu mě ale překvapilo, proč se tento pohár předával v komorní atmosféře rautu a nebyl jedním z hlavních lákadel eventu. Každopádně pohár byl tak lákavý, že jsem využil chvilky, kdy se Alke projížděl na paleťáku a na malý moment si pohár přivlastnil :D.

Po tom všem následovalo doklizení pavilonu a zasloužený 10 hodinový poeventový spánek.
No a teď hodnocení…Celkově mám z této víkendové mega akce opravdu smíšené pocity. Na jedné straně člověk poznal a potkal řadu opravdu skvělých lidí, v čele s lidmi z GroundSpeaku, což řadím opravdu vysoko a mám z toho neskutečnou radost. Na druhou stranu se mi pořád vkrádá myšlenka, že geocaching jsem měl za lehce tajemnou zábavu, při které se náhodně potkávají lidé se stejným zájmem, skrývají se před mudly, kteří nesmí o existenci schránek vědět apod. Místo toho tu byla publikována mysterka, kde se čekala fronta na zalogování na cokoliv, co bylo po ruce, čemuž nechápavě přihlíželi okolo stojící mudlové, pro které zde byla postavena jakási průchozí tovární linka s názvem „GPS Maze“, ve které se z těchto mudlů stávali kačeři, kteří si mohli stoupnout do fronty u mysterky. Nechci tímto shazovat práci lidí, které to všechno stálo opravdu hodně sil, je to pouze můj názor, ale mnohem raději bych se s tou řadu skvělých lidí sešel na eventu o rozměrech podobných eventu „den polévky Gazpacho“ nebo „Deskohraní“. Takhle megalomanské akce pro mě bohužel nejsou a doufám, že se geocaching nedostane do stavu, kdy budou škatule veřejně známé, lidé se u nich budou setkávat zcela běžně, jako někde na zastávce autobusu a ownerům budou chodit den co den stovky univerzálních logů s „Děkuji všem za keše, které jsem měl dnes možnost odlovit, TFTC!“… To je ale jen malá kaňka na víkendu, který je již za námi, kačeři turisté se rozprchnou po celém světě a já si budu pamatovat vše to hezké, co mi tento víkend přinesl a že toho není málo! 🙂