Točník v obležení

Na fóru GeoPraha.eu se preshing zmínil, že má tento den volno, zda s ním někdo nechce jet na nějakou hezkou malou sérii. Po vykrystalizování plánů jsme měli vyrazit já, prazskychytrak, preshing a jeho partnerka právě sem na sérii Točník v obležení. Nakonec jsme ovšem jeli jen já a preshing a navíc každý svým autem. A tak jsme se okolo půl jedenácté slezli na občerstvovací stanici pro vojáky i jejich železné oře v Žebráku, abychom doplnili nějaké ty zásoby a mohli tak úspěšně obléhat Točník.

K Točníku jsme se přiblížili přes vyhlídku, kde jsme zkontrolovali situaci a pokochali se výhledem na Alpy. Trošku nám dalo zabrat nalezení toho správného místa s tím správným výhledem, ale nakonec se zadařilo. Poté jsme se již vydali na průzkum okolí, pomalu jsme se přibližovali a nalezli první zbraň Bombardu na proboření opevnění. Vyzbrojeni bombardou jsme se vydali na ostřelování na místo pod kódovým označením Angry Birds. Bohužel místo již bylo zdevastované a tak se z něj ostřelovat řádně nedalo a Točník tak vydal další ze svých pokladů vcelku bez boje. Stoupali jsme dále vzhůru a nalezli cep. Dále jsme se vydali k trojramennému modřínu, kde na nás čekala ukryta výstroj husitů. Tu jsme chvilku nemohli nalézt, ale nakonec mě můj čuch dovedl k cíli. Po navlečení výstroje jsme utíkali pro další ukrytou výstroj. Tentokrát jsme se vyzbrojili palcátem a hned v poté houfnicí. Udělali jsme si krátkou občerstvovací přestávku a znovu probrali plán útoku. Další úkryt obsahoval pavézu a naše výstroj se tak rozrostla o obraný prvek. Jelikož jsme nechtěli nic ponechat náhodě, vyzvedli jsme i kuši. Následně jsme si již pomalu připravovali na steč, ale ještě předtím jsme si vyzvedli hákovnici a už jsme byli na dostřel! Poté již začalo dobývání a prodrali jsme se až k Hradní studně, kde jsme narazili překvapivě na dva medvědy, kteří nespali, ale hlídali hradní příkop. Vzali jsme to tedy zleva a po dobytí Hradu nad hradem se nám podařilo proniknout do Točníku a vyhnat zbytek filmařů, kteří tam natáčeli film k 600 letému výročí upálení Mistra Jana Husa. Poté jsme se vydali odložit naši výstroj do husitského vozu a vydali se na krátkou modlitbu ke křížku na Točníku.

Rozhodli jsme se ještě dočistit zbytky odporu v okolí. Jako první úkol jsme si stanovili zjistit Kdopak bydlí v noře na točnické hoře. Celou dobu jsme postupovali opatrně a správně a na odpor jsme nenarazili. Ale na poslední zastávce jsme se nechali svést z cesty a tak jsme vystoupali na úplně špatnou horu, která byla celá pokrytá zvířecím trusem. P vyšplhání skoro celého kopce následovalo horečné prohledávání okolí, leč neúspěšně. Nakonec dal preshing na můj čuch a šli jsme prakticky na jistotu do míst, kde jsem již jednou byl a tajnou noru viděl. Nakonec zbývalo podhradí resp. Vesnička pod dvěma hrady. Chtěli jsme zkontrolovat i vrch Bradáčovna, ale byli jsme zahnáni dvoučlennou smečkou divokých psů.

Nakonec jsme se po vítězné bitvě s preshingem rozhodli od místních vyslechnout nějaké ty místní pověsti a tak jsme se vydali vyslechnout Žebrácké pověsti O slepem mladenci a O kaplicce sv. Blazeje. Poté jsme se zastavili ještě na večerní mši a navštívili jsme tak KOSTEL SV.VAVRINCE v Zebraku. Naše hrdla již byla vyschlá, žaludky prázné a mysl unavená. Ale ještě jsme zvládli vyslechnout pověsti O Loskovsku a Bozi muka. Nakonec jsme naše tažení zakončili tam, kde jsme ho začali. Po občerstvení a mírném odpočinku jsme se vydali každý svou cestou k domovu.