T5 víkend na jihu (den první)

Jak už to tak bývá a jak začíná spousta mých logů a článků …

To jsme se takhle na fóru geopraha.eu s kamarády dohodli, že bychom mohli podniknout víkendovou výpravu na nějaké ty T5 na jihu Čech a ufemezumik by nás ubytovala u nich na chatě. Původně to vypadalo na dvě plná auta, ale postupně začali kvůli povinnostem (nebo skleróze) odpadávat řidiči a auta. Nakonec se tedy monster akce pomalu změnila v komornější. Vyráželi jsme ve složení ufemezumik, bumbik, Altaria, má maličkost a Dea z Irexu (pes). Vyráželi jsme již v pátek a první zastávkou na ufemeumikovo přání byla keš Schrodingerova kocka u Protivína (no u Protivína není, ale ufemezumik nám to celou dobu tvrdila).

Dorazili jsme na krásné místo s rozhlednou Semenec a vyhlídkou (na Vltavu, Týn nad Vltavou a Temelín) s lehce pohnutou historií. Byli jsme totiž na městském popravišti „Na spravedlnosti“. Po zaparkování jsme se oblékli do věcí, počkali, až se část mudlů odklidí a vydali se hledat první indícii. Signál trošku lítal a navíc intenzita slunečního svitu byla dostatečná v otevřeném prostoru, pod stromy již ovšem nikoliv. Vrátil jsem se tedy do auta hledat čelovku, leč nenašel jsem a to bych přísahal, že jsem si jí bral a našel jsem dokonce i náhradní baterie. Mno nic, vrátil jsem se za kolegy s nepořízenou, ale to již Altaria v ruce dřímal první indicii a hlásil dolů ony dvě možnosti. Původně jsme byli domluveni, že se rozdělíme na dvě skupinky a každá půjde na jednu stage, ale při pohledu do mapy, že je to kousek od sebe jsme šli všichni spolu. A měli jsme štěstí, vybrali jsme na poprvé správně a tak jsme se vydali dále dle písemného popisu. No v tom tmavém lese tedy nic moc a těsně před koncem jsme zakufrovali. Nemohli jsme najít přesně kde se máme zastavit a změnit směr. Altaria tedy navrhl, že máme nafoceny ony instrukce ze stage dva a známe i její souřadnice. Začali jsme tedy projektovat postupně do mapy dle návodu, až nám vyšlo, že jsme opravdu skoro správně.

Vydali jsme se za šipkou k souřadnicím, které nám vyšli a kroutili si krky při pohledu vzhůru, hledajíc krabičku. Když jsme našli ten správný strom, krabičku jsme našli za chvíli. Potom jsem se vrhnul na nahazování a Altaria to prokládal nastřelováním. Chvilku nám to trvalo, ale nakonec mi pytlík dopadl do správného místa. Tím místem bylo místo, kde se kmen dělil na dva menší. Krabička byla sice ještě o více jak 2m výše, ale nezdáli se nám tam ty větve nad tím a ani tam nebylo moc vidět. Po přetažení lana jsem se vydal nahoru to tam nějak vymyslet. Když jsem dolezl nahoru, tak jsem viděl, že jsme rozhodně udělali dobře. Většina větví suchých či nalomených. Viděl jsem jediné místo, kam by možná šlo přetáhnout lano. Jednalo se o dvě slabší větve pod sebou, ale blbě by se mi tam dolézalo, celá cesta by poté vedla v prostoru a ke krabičce by se člověk musel dostat zpět ke kmeni.

Nakonec jsme se shodli, že bude jednodušší, když vezmu krabičku a podám ji ostatním, aby se mohli zalogovat. Počkal jsem tedy, až se všichni vystřídají a zalogují a poté jsem se vracel zpět k lanu. Opravdu by mě zajímalo, jak to lovili ostatní, ale třeba mi tma skryla nějakou lepší a bezpečnou možnost umístění lana. Po slanění jsme si pogratulovali a vydali se zpět územím Keltů okolo jejich hrobek temným lesem s nedostatkem svítilen zpět k popravišti, kde jsme měli zaparkované auto. Když si tohle všechno člověk uvědomí, je hrozně rád, že nejde sám. U auta jsem našel na zemi svou čelovku (tak přeci jen jsem si jí vzal) a také mi došlo, že jsem do logbooku zapomněl obtisknout mé razítko. Svlékli jsme ze sebe cajky a pokračovali v cestě do města Zliv. Tam jsme se najedli, pokecali o úspěšném odlovu a plánech na druhý den a mazali jsme spát, abychom měli druhý den dost sil.

Marek-26

Kačer, spammer, řidič ... Rád podnikám výlety se skvělými lidmi za krabičkami a rád poté své zážitky zvěčňuji v podobě článků.Autor nevyplnil informace.

2 komentáře

  1. bumbik

    Pěkně napsáno, už se těšim na další den 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *