Setkávání s přáteli po Švýcarsku aneb MEGA Switzerland

Tento článek neprošel ani korekturou, ani cenzurou, prošel jen mýma očima ve čtyři ráno, když před spánkem vzpomínám na mnoho zážitků z celé akce, omluvte tak prosím případné překlepy a chyby v článku.

Když jsem (J) někdy v lednu zaregistroval, že bude megáč v mé velmi oblíbené zemi – Švýcarsku – a ještě ke všem u v den mých narozenin, dlouho jsem nepřemýšlel nad tím jestli pojedu. Když už jsem veděl že pojedu, nevěděl zda budu mít s kým jet, ale naštěstí Askarinka (A) dlouho neváhala a slovo dalo slovo a že jedeme spolu. Pár dní na to jsme na „velkém“ foru našli inzerát že někdo hledá posádku do vozidla na megáč, a zase slovo dalo slovo, a my se domluvili s členy Hlavsic teamu (HT – nebo R a H), že pojedeme s nimi. a tak vznikl ďábelský plán na výlet do Švýcarska.

Od plánu že pojedeme 5 měsíců uběhlo jako voda a najednou tu byl osudný „den D“ tedy 8.května a náš start na cestu do švýcarska. Náš plán zněl jasně – čtvrtek Německo – pátek příjezd do Švýcarska- sobota megáč – neděle Lichtenštejnsko – Rakousko a domů… to že se naše plány ještě mnohokrát změnily už je věc jiná, námi nezaviněná.

Ale zpět k tématu, ráno v 8 nás HT nabrali u naší keše policejní muzeum, a protože keš neměli odlovenou a na místě postával pán z ochranky, pomohli jsme jim keš nenápadně odlovit, nasedli do auta a hurá na Plzeň Vávro, teda spíše na Rozvadov směr Německo, konkrétně Mnichov.

Jak vypadá cesta autem na Rozvadov asi každý z vás ví, a protože (asi i k naší škodě) jsme zvolili, že nepůjde až tak o kombajn, ale spíše o dovolenou, odlovili jsme první keš až na Rozvadově a to keš – Kdy uz tam budem? /When will we be there? – mno na rozcvičku dobré, ale už jsme těšili na keše v Německu, takže po rychlém nákupu hop do auta a hurá na Německo. První keší v Německu pro nás byla keš – Schlumpfines TB-Hotel an der Holledau – musím smutně říct, že TB tam nebyl snad žádný a byl to nejhorší TB hotel co jsme cestou potkali, ale o to větší radost nám udělaly ty další hotely. A tak jsme si jeli spravit chuť na nedalekou tradi v lesíku – für Dich … 😛 – mno asi nás to mělo připravit na Německé keše, ale jak se říká, „neříkej hop dokud nepřeskočíš… Hlavním cílem na cestě po německu bylo pár WEB keší, a první přišla na řadu hned takhle ze začátku (byla to má první keš) –  Tee-Timing – kde jsme se u golfového hřiště pěkně vyfotili a hurá zase dál.

Do Mnichova jsme dorazili kolem jedné, a zaparkovali poblíž olympijského parku a muzea BMW – takže odlov několika tradiček v parku a a okolí proběhl tak nějak bez problému, ale keše jako takové, či jejich logboky už tak v pohodovém stavu nebudou, uvidíme až bude v Mnichově Gigáč, zdali budou vypadat krabičky stejně hrůzostrašně a po nepovedeném odlovu místního letterboxu nám to náladu moc nezkazilo a tak jsme si cestou z města ještě odlovili keš – Münchner Kirchen – St. Barbara. Cestou do našeho nocoviště Huglfingu jsem si odlovili ještě pár TB hotelů z nichž jeden jsem odlovili více méně náhodou neb mé „a tady je ještě jedna drive-in krabička.. 250 .. 150 .. 50 .. 50.. 100..“ bylo tolik otravné, že mi HT prostě sem a tam radši zastavili abych byl klidnější. Cestou jsme tak narazili na hotel – Pension Bergblick (TB-Hotel) – který nás nadchl, jak svým obsahem, tak svým provedením, tak i tím že jsme potkali první české nálapeky mířící naším směrem, na megáč.

Pokud vám mohu v Německu doporučit něco na lov, je to město Huglfing. Taková větší (menší) vesnice, kde jsme se sice přesvědčili, že v Německu metr žádná míra a tak občas byla keš úplně jinde než jsme mysleli, ale nakonec jsme zde našli vše co jsme chtěli, a co keš to FP. Nejlepší keš byla hned naše první na nádraží (asi jsem na ty nádaraží trošku ujetý), ale keš  – Bahnhof Huglfing –  s nezajímavým názvem, ale absolutně perfektním provedením.

spoil o keši – pokud nechceš nečti:

Chvíli jsme procházeli zkoumali ale pořád nikde nic, jediné co mi tam přišlo divné bylo kolo které zde stálo již dlouhou dobu neb mělo uplně ploché pneumatiky, ale nic mi nepřišlo na tom divné, a tak jsme mysleli že to bude DNF, když si Askarinka všimla loga GC na řítítkách kola, pak již nebylo složité domyslet si dle hintu co hledáme a po rozmontování pumpičky se na nás smáll logbook.

Konec spoilu.

Takže keš na nádraží nás absolutně nadchla a pobavila. Následovaly keše v centru vesnice, kde české auto upoutalo pozornost asi už jen svou přítomností. Po chvíli hledání jsme našli minimostovou keš v krásném prostředí – GC3PC8K – následováná keší T4 s vysazováním na strom – GC3QRWV – a celé hledání jsme zakončili pěkně provedenou keší – GC46J5P , která nás dost potrápila, ale nakonec sem ji asi i díky náhodě nalezl pod lavičkou jako pěkný přírodní kamnínek schovaný v trávě – škoda že jen nás navigace táhla doprostřed pole. Zde jsme se přesvědčili, že člověk, pokud neumí moc německy, tak kromě hintu – magnetische – mu toho v hledání asi už moc nepomůže, takže z výletu máme i pár DNF. Noc jsme strávili v příjemném prostředí zdejšího domu kde měli HT známého, který nás nechal ubytovat, člověk si alespoň trošičku procvičil angličtinu před víkendem.

V pátek ráno po odlovu poslední tradičky v blízkém okolí a odlovu jedné Drive-in tradičky ve vedlejší vesnici, jsme vyrazili směrem na Ravensburg na druhou webcam keš – a na odlov další povedené krabičky – Miteinander – která hold byla tak velká, že jsme kolem ní pořád chodili. Nikoho nás ani moc nenapadlo, že to může být ono a nakonec po spolupráci J a A bylo odloveno. Krátkou procházkou jsme dorazili k autu, kde jsme si uvědomili, že se zde vyrábí puzzle a tak odlovili keš umístěnou nedaleko. Další zastávkou na cestě bylo město Meersburg, kde jsme odlovili pár keší a vyrazili na trajekt směrem přes Bodamské jezero do Kostnice. Z toho zážitku jsem byl nadšený neb jsem nikdy nejel tak obrovskou lodí, ale myslím že jízdu jsme si užili všichni. Po vylodění v Kostnici jsme odlovili pár městkých keší a navštívili kámen Mistra Jana Husa.

Poté jsme vyrazili směr Švýcarsko na místo konání. Protože jsme se rozhodli pro odlov ještě jednoho Kantonu navíc (Zuerich) zajeli jsme kousek za Freunfeld a tak je naší první Švýcarskou keší, keš – A7 Parkplatz Kefikon Nord – Richtung Winterthur. Po odlovu potřebné keše a další keše na odpočívadle naproti jsme se odebrali na místo konání eventu. Po zaregistrování jsme obdrželi tašku s objednaným „balíčkem“ tzn – zaplacené ubytování, objednané triko či coiny, či oboje, pásku na ruku,  nástroj na vyndávání klíštat, brožurku k mega eventu, kartičku na krk a balíček musli. Mno jedinou chybu to všechno mělo, teda vlastně dvě.. na všem byla reklama, na tričku na pásce prostě na všem, a vše bylo pouze Německy a anglicky ani slovo, pro člověka co umí jen anglicky a jen napůl fakt super. Na druhou stranu jsem si klíčenku vyměnil za tu z geocoin landu, což nám pomohlo se seznámit s geoskorpionem, který nám dal pražské klíčenky nové a dovezli jsme si tak další suvenýr. Pražská klíčenka geocoin festu přivezená z Fraunfeldu. A dokonce jsme v balíčku objevili i CWG – tedy spíše SWG (swiss wood geocion), který v balíčku z nás nikdo moc nečekal. Věděl jsem, že na megáč míří vícero lidi z česka, ale měl jsem trošku obavu, zda se tam vůbec potkáme, ale znáte to, svět je malý a o náhody tu není nouze. Když jsme stavěli stany v tělocvičně, najednou se do dveří vevalí skupinka čechů vedená Xork42 a my tak měli hledání pražských kolegů dosti usnadněné. Vytvořili jsme tedy takovou malou českou kolonii v rohu tělocvičny. Po rozložení stanu a odlovu krabičky která byla na rohu tělocvičny, kde jsme bydleli, jsme se vydali na malý trail kolem závodiště – jen 7 keší, a jedna navíc (jen proto že další dva traily měli 11 a 27 keší, ale o tom až dál). Krátkou procházkou jsme tak obešli závodiště a seznámili se tak s okolím a se systémem umístování keší na trailu. Vesměs to byla trubka v zemi a v ní zastrčená mega PETka s mega logbookem.

Tady trošku odskočím, velmi nás překvapilo, jak kvalitně se owneři na event připravili, vesměs v každé keši byl buď velký logbook nebo preventivně zasunuty dva nové a nesutále někdo chodil a kontroloval, zda nejsou logbooky plné. Když si vzpomenu na megáč v Praze kde polovina autorů chtěla krabičky radši disablovat, nebo rovnou poslat do archivu to byla velmi vítána a příjemná změna.

Po odlovu krátkého trailu jsme se přesunuli na konání prvního eventu – Hello Geocacher – kde na nás opět mluvili kompletně německy, ale bubenickou a taneční show jsem si užili i beze slov a po okoštování zdejšího zlatavého moku, jsme se odebrali na kutě, natěšeni na další den.

Sobotní ráno jsme se vyrazili po skupinkách na odlov keší ve městě. Sice ve městě byly lab keše, ale na ty se nám už nějak moc nechtělo a tak jsme si odlovili jen jednu labku přímo v místě Megáče. Pro srovnání byly labky roztahané po celém městečku a ne jako na skořápkách, kde je měl člověk během hodinky odloveny, pokud si hejbnul. Po odlovu keší ve městě jsme vyrazili na mega event – MEGA Switzerland – meeting friends 2014 – kde jsme obešli pár stánků, nakoupili několik coinů na památku a několik snad i navíc, ale jak často se sem člověk dostane, takže nákup coinu „a pice of switzerland“ byl skoro povinností. U stánku geocoinlandu jsme dostali klíčenky z Prahy a později s geskorpionem popovídali o všem možném, mimo jiné i o pořádání geocoinfestu v Praze, a domluvili pár věcí pro nás (geoprahu).

vsuvka:

Jednou jsem na českém eventu četl log Rendyho – (prazskehochytraka) – „I Štáhlava tu byl, takže vše bylo kompletní a jak mělo být“ – takže Rendo, i Šťáhlava tu byl, takže vše bylo jak mělo, prostě jedna zmála jistot na eventu 🙂 🙂

Kolem jedné jsme se pak zase sešli a vyrazili na odlov zbývajících dvou trailů, kde velký trail tvořily keše věnované jednotlivým kantonům ve Švýcarsku, takže i nějaká ta osvěta nám přišla. Jediné co by se na trailech dalo vytknout, že všechny krabičky byly D/T 1,5/1,5, tedy alespoň dle listingu. V praxi nám ale šplhání do dvou a půl metru bez větví jako T 1,5 nepříjde, ale to už jsou jen maličkosti. Po odlovu trailů jsme byli již docela uťapkaní, takže jsme si ani moc neužili zdejší atrakce jako – lidský stolní fotbálek, roztlačování bobu a podobně, ale za to jsme si zase dost užili moku zlatavého a nějakých zdejších grilovaných specialit. Na závěr megáče byl uspořádán koncert místní geokapely, který neurazil ani nenadchnul (možná to bylo i tím že jsem jim zase nic nerozuměl) a tak jsme vyrazili zpět do tělocvičny.

Zde jsme s českou kolonií zapili mé narozky, udělali si večeři a vyrazili spát, abychom mohli v neděli navštívit zbytek států. Díky několika radám od Xork a zbytku, jsme dostali krásné tipy na krabičky v Lichtenštejnsku, takže hlavní cíl byl celkem jasný – keš ve výšce cca 1500m.n.m, která je téměř drive-in a patří ke krabičkám z roku 2003, takže pěkně stará dáma.

Nedělní ráno ve Fraunfeldu bylo už jen o tom sbalit věci, nasnídat se a rozloučit se s místem. Původně byl v plánu i event – Time to say goodbye – ale zde došlo k chybě v komunikaci, protože v brožuře k eventu bylo že má být od desíti, ale v listingu bylo od jedenácti, a protože se nám už nechtělo čekat další hodinu na event, vyrazili jsme bez rozloučení, stejně jako další skupinky čechů. Naštěstí nám tento kiks nezkazil náladu a tak cesta příjemně ubíhala, sem tam zpestřená odlovem nějakých mých oblíbených drive-in krabiček.

První naší Lichtenštejnskou keší byla keš – TB & COIN Hotel in Schaan (FL) – která má sice rozbitou recepci, ale to nám radost z odlovu nezkazilo.

Celá atmosféra Lichtenštejnska na nás dýchala neuvěřitelným klidem a pohodou, takže kdyby člověk mohl, snad se sem hned odstěhuje. Po odlovu mystery – Sudoku Im Rösle – což byla nano keš uprostřed pole, jsme se vydali na mou nejvýše položenou keš – Liechtenstein’s First – což je vlastně skoro drive-in tradička hodně vysoko, a již dle GC kodu se dá znát že je dosti stará.

Cestou dolů do Vaduzu jsme odlovili ještě jednu keš položenou o 150m.n.m níže a zašli na odlov pár tradiček v okolí, než začne poeventový event – Hochsitz –  a protože HT již měli docela naspěch, byla zastávka na eventu jen ta nejkratší nutná a vydali jsme se směr Rakousko, kde jsme odlovili jednu keš (na vybarvení státu a kraje) a vydali se přes Německo – Rozvadov už bez krabiček domů do Prahy.

Cesta uběhla rychle a mi tak mohli v klídku vzpomínat a shrnout náš výlet do Švýcarska. Výlet měl několik chyb, které jsou pro nás s Askarinkou cennými poučeními do dalších akcí, ale snad nám tyto stíny nebudou kazit vzpomínky na úžasný prodloužený víkend na cestách po „srdci Evropy“.

Výlet v číslech:

odloveno: 101 krabiček – každý má trošku jiný počet krabek

odloveny: 4 státy (Německo – Švýcarsko – Lichtenštejnsko – Rakousko) – několik okresů, kantonů (2)

odloven Diamantový odznáček za Lichtenštejnsko a Lazy cacher posunut do Ruby

nejvýše položená keš – 1529m.n.m.

zažito nepočítaně úžasných chvil v úžasném prostředí „srdce evropy“

a pro malé srovnání mapka Evropy před a po akci

Co dodat úplně závěrem? Ačkoliv měl event spousty chyb (už jen to, že vše bylo v němčině, při představě, že uděláme v česku mega event a vše by bylo jen v češtině, asi by návštěvníci jen nevěřícně kroutili hlavou) – určitě za dva roky pokud budete přemýšlet zda jet či nejet, mohu vám tuto akci jen a jen doporučit. Člověk se setká se spoustou lidí a i když tam působí trošku exoticky, všichni jsou k vám milí a snaží se vám pomoci jak mohou. Pokud bych vám měl doporučit destinaci na výlet, rozhodně tam bude patřit Lichtenštejnsko a městečko Huglfing v Německu

_____________________

Líbil se ti odlov a chtěl bys na další s námi? Neváhej se přihlásit na fórum a na nějakou akci vyraž s námi!