To jsem zase měl jednou volno a tak jsem přemýšlel, kam s Deunkou vyrazíme na procházku. Mé oko padlo nejdříve na sérii Naši zimní strávníci nad Litvínovem. Měl jsem na ně ni i hezké reference od kačera Diablo74. A tak jsem po ránu vyřešil vše potřebné a vyrazil na lov. U první keše (NZS # 1 – Kos) nám odlov trval trochu déle, ne snad kvůli složitosti ukrytí, ale kvůli čilému mudloprovozu. Buď pejskaři nebo postarší pánové, co se vydali na procházku. A tak se Dea stačila řádně vymáchat. Po odlovu první krabky jsem přemýšlel, kterou cestou se dát k druhé. Nakonec za mě vybrala Dea, která se za něčím rozeběhla a nakonec se ukázalo, že vybrala dobře. Druhá krabička (NZS #2 – Strakapoud) mi dala docela zabrat, stále ne a ne najít. Už jsem to chtěl skoro vzdát, ale nakonec se podařilo, když už jsem se prakticky vracel na cestu. Po odlovu třetí krabičky jsme opět potkali pejskaře a tak jsme se zdrželi společným povídáním a hraním. Třetí a čtvrtou (NZS #3 – Modrinka resp. NZS #4 – Hyl) jsem našel v pohodě, ale došla mi jiná věc. Zapomněl jsem si opsat bonusová čísla. Vracet se mi již nechtělo a řekl jsem si, že to snad nějak dám i bez toho. Cestou od čtvrté krabičky jsme opět potkali psy, nečekal bych, že ve všední den dopoledne potkám tolik lidí. U páté krabičky (NZS #5 – Konadra) jsme se pokochali pramenem a také jsem koukal, kolik krásných stromů je v okolí. Hned jsem začal myslet na T5, stromy by tu na to byly. A také jsem se vracel pro bonusové číslo, jelikož jsem si ho zapomněl zapsat. U šesté krabičky (NZS #6 – Brhlik) mě potkala geoslepota. Ale pořádná. Nakonec nalezeno tam, kde jsem koukal poprvé, ale běhal jsem tam jak pominutej a neviděl. Vydal jsem se tedy pro NZS #7 – bonus trošku na slepo, jelikož mi chyběly dvě čísla z prvních dvou krabiček. Ale díky logice, geočuchu a hintu jsem po chvíli slavil úspěch. Hrdý sám na sebe jsem se vydal pro NZS #8 – dodatek, abych to měl kompletní. Dodatek mi dal zabrat nejvíce, běhal jsem do kopce a z kopce, stále rozšiřoval rádius hledání, četl logy ostatních, opět hledal kde jsem již hledal a takhle asi 3x dokola až jsem ji najednou spatřil a mohl jsem tak tento výlet uzavřít s tím, že byl povedený. Celá série nám zabrala hodinu a půl, resp. dvě hodiny od parkingu na parking. Dala by se dát ale i za hodinu, kdybychom nepotkávali další psy a kdybych lépe hledal. Sjeli jsme si tedy na oběd a přemýšleli jsme co dále.
Nikam daleko se mi jezdit nechtělo a tak jsem si řekl, že bych se mohl přesunout na krabičky ze série Fauna kolem Mostu u jezera Za Pilou na Růžodolské výsypce. Je jich tam hezky více u sebe a prakticky se člověk dostane z Mariánských Radčic až k Jezeru Most, které je již napuštěné, ale přístup k němu je mimo naučnou stezku zakázán. Zaparkovali jsme na doporučeném parkingu a vydali se bahnem a kalužemi pro nejbližší keš FKM#5 – Veverka obecna. Jelikož už jsem od ownera Pospici lovil keše z této série i další, tušil jsem, co mě čeká. Od veverky jsme se vydali na další keš a to na FKM#7 – Zajic polni. Tam jsme se málem vymáchali v přírodním jezírku, které tam vzniklo zatopením prohlubně, když jsme si to štrádovali přímo za šipkou s očima upřenýma do mobilu. Od Zajíce jsme přeběhli k dalšímu zvířáku FKM#6 – Jesterka obecna. Pak nastalo dilema, jak pokračovat. Nakonec jsem se vykašlal na cestu a vzal to přes louku za šipkou ke keši FKM#10 – Kacer-lovec, která byla moc hezká (kdo byl na GeoZoo, tak jistě zná). Jako předposlední ze série Fauna kolem Mostu byla v plánu keš FKM#8 – Mysice krovinná.
Po odlovu Myšice jsem měl trošku dilema, Přeci jen mi byla trochu zima, hodně foukalo a přehnala se přes nás jedna malá přeháňka. Od bahna jsme měli celou dolní polovinu těla, resp. Dea až za ušima a to doslova. Ale nakonec jsme si řekli, že výlet je prostě výlet a nehledě na nepohodlí jsme se vydali pro keše ze série Litvínovská opevnění. To už jsme koukali na Jezero Most a objevili se u keše Konobrz, kterou už jsem měl ale odlovenou z jedné noční akce, kdy jsme si 2. Ledna 2014 s udělali výlet s místními kačery. Po kontrole, v jakém stavu je krabička jsem se vydal pro keš Litvinovska opevneni #4 LO vz.36 C a hned po ní pro sousední Litvinovska opevneni #3 LO vz.36 typ A,B.
Pohledem do mapy jsem s hrůzou zjistil, jak daleko je auto a že nám ještě chvíli zabere, než se do něj dostaneme a zapneme si topení. A to nás čekala ještě poslední keš ze série Fauna kolem Mostu, co se zde na Růžodolské výsypce nachází, a to FKM#9 – Ropucha obecna. Nasadil jsem tedy rychlejší tempo, které mě alespoň trochu zahřálo a těšil se, až dorazíme k poslední krabičce, resp. do auta. Nakonec padlo rozhodnutí nechat žábu žábou a zbaběle ji nechat na někdy jindy.
