Místo práce – legrace :)

Bylo krásné pondělní dopoledne a nám se nechtělo studovat ani pracovat. Raddino vymyslel odlov horolezecké kešky. Sraz byl na zastávce autobusu Výhledy. Kvůli nějakým přestavbám na Dejvické, jsem pobíhala po kulaťáku a hledala, odkud mi to jede, až mi samozřejmě můj autobus frnknul před nosem. Než jsem se dostala na místo, skupinka ve složení Caravel76, Pražskýchytrák, Cicipan, Bumbík a Raddino stilhla odlovit první krabičku. Společně jsme pak vyrazili ke skále, ale nebyla by to geopraha, abychom šli jen pro jednu kešku, a tak jsme samozřejmě sebrali veškeré krabičky, co byly cestou. Skálu jsme našli snadno, byla dokonce obsazená jedním lezcem. Vyškrábali jsme se nahoru, Raddino navázal a šel slaňovat, zatímco my se živili čokoládou. Po chvíli vyběhl zpět za námi s tím, že keš je zaseklá ve skále a nejde vyndat. Vyrobili jsme tedy provizorní keš z pytlíku od CWG, vložili do ní papírek s logy a já se slanila k místu keše. Raddino mě navigoval, tak to šlo rychle. Ještě jsem vyzkoušela, jestli bych ji náhodou nedokázala vytáhnout já, ale mé prsty byly příliš krátké. Tak jsem vyndala připravenou náhradu a uložila jí pod kámen kousek od původní keše. Slanila jsem a zatímco jsme s Raddinem motali lano, ostatní seběhli dolů za námi.

Společně jsme zamířili směr Únětice na jedno točené. Jelikož někteří museli do práce, do pivovaru jsme dorazili jen ve čtyřech. Posilněni pivíčkem, vydali jsme se pro písmenkovou polívku. Po chvilce hledání Bumbík objevila rafinovanou schovku a tak jsme mohli spokojeně vyčkat příjezdu autobusu. Rendy chtěl ještě navštívit knihovnu kvůli T.R.U.S T.u a ulovit jednu archivku, ale Bumbík musela do školy a Raddino dostal nabídku na grilovačku a tak jsme s Rendym jeli sami.

Knihovnici jsme se identifikovali jako tajní agenti a tak nám předala kufřík a ukázala nám, kde si můžeme v klidu řešit náš tajný úkol. Probrali jsme se kufříkem a začali pracovat na hlavolamu. Ať jsme se snažili, jak jsme se snažili, rozložit prostě nešel, několikrát jsme se dostali do polohy, kde už to vypadalo velmi nadějně, ale pak jsme se zasekli a nešlo to dál. Po chvíli nám slečna knihovnice přinesla webovky, kde můžeme najít řešení. Mrkli jsme na video a chtěli to vyzkoušet. Rendy vzal hlavolam s tím, že ho uvede do počáteční polohy, ať můžeme postupovat podle návodu, ale jak s tím zahýbal, hlavolam se v ruce sám rozpadl. Zbývalo už jen uvést ho zpět do celistvého stavu, tentokráte tedy podle videa a to už byla otázka pár vteřin. Knihovnice nás pochválila, prý i přes návod to ostatním trvalo mnohem déle. 🙂 Potěšeni úspěšnou misí, vyrazili jsme na zlatý hřeb dne, archivku – Zkušebna 1891. Šli jsme cestou necestou, přes hromady kamení a hustý porost. Vyšplhali jsme se na kopeček, otočili každý kámen, co jsme tam našli. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsme i tuhle krabičku našli a mohli jsme se vydat k našim domovům na zasloužený oběd. 🙂