výjezdní CWG šmelení – kolečka z Prahéééé

Původním plánem bylo napsat článek jeden, ale nějak se to stalo, že jsou články dva, původně jsem je chtěl spojit, ale nakonec jsem usoudil, že dva se neztratí… horší je, že tak koukám, že fotek moc není, teda já mám dvě a obě stejné 🙂

___________________________________________________________________________

4dny, 2vozidla, 6kačerů, 7lidí + sem tam někdo navíc – přes 800Km, 3 kraje, několik okresů, ale hlavně spousta více či méně povedených krabiček cestou necestou… tak by se dala v kostce shrnout naše první geopražská vícedenní akce, ale hádám, že to by čitatele článků moc nenadchlo (ale vážně to tak bylo).

Plán na výjezdní šmelení jsme s askarinkou dali dohromady už někdy dávno (mám pocit před Hrochovým povídáním na Ořechovce), mno a tak netrvalo dlouho a já dotáhl myšlenku k činu. Poslal jsem svůj první event k publikaci a čekal co se stane. Stalo se to, že mi revírník napsal, že když už pojedeme šmelit do Ostravy, jestli nechceme jet šmelit i do Olomouce když už to máme po cestě. Rovnou jsem to tam prásknul a do pár dní byly eventy venku.

Poté jsem celý nápad hodil na forum s tím, že mohu pár lidí ubytovat v Ostravě a mohli bychom tam přes velikonce celkem slušně zakešovat. Netrvalo dlouho a dala se dohromady skupinka dobrodruhů ve dvou vozech. Po čase se domluvilo, že nestrávíme celý víkend v Ostravě, ale po sobotním eventu se přesuneme k FCBTomovi na chatu do Beskyd, poblíž obce Krásná.

Čas plynul, a pár dní před akcí nám odpadli dva členové, což ale možná nakonec bylo k dobru, že se nikdo nikde nemusel tísnit.
Do Olomouce jsme vyrazili ve třech vlnách, aby toho na perlu Hané nebylo moc najednou.
První ráno vyrazila CicipanaPeta(CP) bez Cicipana vlakem (i když sama nevěděla jak to bude).
Druhá posádka již vyrazila autem ve složení já(J), dekameronnn(D), Bumbik(B) a CWG bedna(bedna).
Třetí posádka pak ve složení FCBTomas(F), jeho žena Pavla(P) a Ipsylonka(I).
Jako hlavní koordinátor jsem byl ve spojení se všemi posádkami a postupně jen ladil detaily kdo kde kdy snad bude, neb cesta po D1 je v poslední době více než-li záhadná a náhodná.

Pátek:
Zatímco CP již hlásila svůj příjezd do Olomouce a již první odlovené krabičky do challenge, já nervózně koukal na telefon kdy se ozve D že jedou pro mě. Mno nevydržel jsem to a mírně je začal uhánět se slovy… radši včas bez bedny, než s bednou ale o hodinu po eventu… mno nevím asi to nepomohlo, ale i přesto D a B dorazili včas (cca v předem domluveném čase) do Nupak a mohli jsme vyrazit na cestu po D1. Jeli jsme co to šlo, chvíli zkoušely zkratky, ale když jsem nakonec viděl že navigace hlásí že budeme na eventu o cca 30 minut dříve, vyhlédl jsem tři téměř drive-in krabičky na okraji Olomouce na krátkou rozcvičku před kešovacím víkendem 🙂 První krabička (Olomouc na dlani) nás pobavila dokonale, protože po nálezu první krabičky, by mne ani nenapadlo, že první najdeme vedle keše je Pražská vodka, bohužel již prázdná, ale očividně nás již čekali.
Další dvě krabičky byli otázkou chviličky a mi tak mohli s CWG truhlou dorazit na event cca 5 minut před začátkem, kde na nás již netrpělivě čekala CP. Mno sesypali se na nás, kačeři olomoučtí, jako kdyby doma čím topit neměli, a když obejvili CWG truhlu šmelilo se o 106 až dokonce eventu, na který dorazil i sám revírník. Poslední posádka hlásila, že je v zácpě kousek před Olomoucí, a tak stihli event tzv za 5 minut 12, teda spíš 5 minut po dvanácté, ale náladu jim to nezkazilo.
Abychom i my ostatní posbírali keše do challenge šli jsme vstříc večernímu Olomouci. Mno nakonec nás jedna aprílová keška potrápila, protože fotit ve tmě QR kod ze skla je fakt peklo. Naštěstí se vše povedlo jak mělo, a my po odlovu tradi, multi, mystery, wigo, earth mohli spokojeně vyrazit směr Ostrava i když s mírným zpožděním.
Do aut jsme se sekládali tak, aby F nemusel jezdit až do Ostravy s námi. Chtěli jsme si v Ostravě skočit ještě na dýmku do čajovny a protože nás tlačil čas, dali jsme si jen jednu rychlou keš cestou (Simonovsky na vandru) a štastně ale unaveně dorazili do Ostravy, ubytovali se, část šla ještě na dýmku a část šla již odpočívat.

Sobota:
Já jsem kolektiv vypustil ráno z domu, neb jsem měl několik věcí v Ostravě na zařizování a tak jsme si nastavili sraz setkání kolem 14 hod u nás pod barákem. Jenže jak už to tak bývá, vše nebylo jak bych si přál a když jsem v 14:30 (díky moc čekající skupince za trpělivost) a oznámil jim jestli jim stačí 20 minut na zbalení, bez  váhání souhlasili. a nakonec to odneslo jen sako D které zůstalo zaparkováno u nás doma (naštěstí netrvalo dlouho, stačilo zapojit 5lidí a D sako bylo cca za týden zpátky v Praze). Na event jsme dorazili za 5minut tři, ale to v ničem moc nevadilo, stejně nám anarchisti v Ostravě, přemístili event z úvodních souřadnic k nejbližší lavičce. Drobný zádrhel byl v tom, že bedna byla u F, a ten zatím nikde. O pár hovorů později se ukázalo, že F počítal s tím, že event je od čtyř, ale že je kousek od eventu takže dorazili v plné síle i s bednou cca v 15:30 takže ti co vydrželi si i bednu užili. Po eventu jsme se naskládali do aut, zajeli k zeměkeši s puzzlíkem Erratic Block Kuncice – Kuncický bludný balvan kde jsme zjistili vše potřebné, udělali foto, a vyrazili do Frýdku na nákup a letterbox – VAV TAV – který jsme , i díky moderní technologii po chvíli trápení nakonec odlovili. A tím nastartovali zajímavou etapu, co den to letterbox. Pak už nezbývalo nic jiného, než se naskládat do aut a hurá do hor, směrem na Krásnou, na chatu. Na chatu jsme se dopravili bez potíží a celkem rychle. Nedočkavý, a keší chtivý kolektiv D, B, CP a I se vydal ještě na dvě keše v okolí chaty, které jsem si nechal na druhý den. Večer už se vyvíjel tak nějak klasicky chatově, zatopit, uvařit, najíst se, vypít co jde a jít spát, aby nedělní den mohl začít co nejdřív.

Neděle:
Skupinka keší chtivých dobrodruhů vyrazili na keše na Ondřejník, a protže jsem neměl chuť se procházet s nimi vyrazil jsem na tři krabičky v okolí chaty. Času bylo víc než dost a tak jsem si procházku náramně užíval a pořádně se kochal kde to šlo. Musím ale říct že jsem si i celkem dobře zahledal, ale byl jsem rád  že se nakonec vždy zadařilo. Když už bylo odloveno vydal jsem se cestou za šipkou k chatě kterou se mi podařilo najít. ak už jsem své odpoledně věnoval souboji s bednou a její finální úpravou, ale stejně by to asi ještě chtělo nějakého zdatného leštiče. Netrvalo dlouho a dorazil i zbytek.. mno hlavním tématem večera se stalo téma začínající slovy.. „já to snad ani radši nechci slyšet..“ a skončilo to o pár hodin…. dní… nebo prostě ještě teď nad tím musím přemýšlet… 🙂

Pondělí:
V pondělí jsem tak čekal, že to bude fofr aby se stihlo vše co je třeba, ale naštěstí tomu tak ani moc nebylo… Nevím zda to bylo namáhou večerní diskuzí na jedno velmi ožehavé téma o latrinách, nebo tím, že jsme šli spát později… Nakonec se to vše zkoulelo, tak, že jsme kolem 11 vyráželi směrem na Tišnov a Berxovi keše, tolik vyhlášené v krajích moravských. Posádka s F se svezla ještě do Frýdku kde jsme na vlak vyložili část posádky, která měla nasměrováno do Ostravy. Se zbylou částí jsme pak měli sraz u keše Pomnik Rude armade – Cebin – respektive na parkovacím pointu keše – Sroubovaci a pomník jsme si vyzvedli cestou. Po té co jsme si pěkně zašroubovali a odskočili si na nedalekou rozhlednu Cebinka jsme nasedli do aut a už si to šinuli směrem na Tišnov. Bohužel (bohudík) byla na trase objížďka, a tak místo jedné keše na původní trase jsme si dali 4 keše na objízdné trase. Šlo nám to pěkně od ruky, takže i u keše – Kes bez nazvu / Noname cache (D 4,5/ T 1,5) – jsme nezaváhali a po chviličce koukání byla naše. Pak přišla jedna z hlavních hvězd zájezdu a to noční keš Term-1-NATO-r. Naštěstí odvážnému štěstí přeje, a odvážných nás tam bylo dost, takže po chvíli trápení se, vše zapadlo do sebe a mi mohli logovat úžasnou keš z Berxovi dílny. Jako další na řadě byla keš na skrinka z B-24 Liberator, další skvělá velká Berxovka, ale to jsme již byli v Tišnově, kde jsme auta zaparkovali kousek od nádraží a vydali se na nedlouhý okruh po Tišnově s odlovem letterboxu Škola bankovního lupiče by Berx.cz a na další více či méně povedené krabičky v Tišnově. Lov probíhal více méně bez zádrhelů a tak jsme se kolem půl šesté sešli v jedné hospůdce v centru na nějaké to jídlo před finálním přesunem do Prahy. Po jídle, už nebylo moc na co čekat, rozdělili jsme se do vozů a každý svým tempem a po „své“ trase vyrazili do Prahy. Naše posádka zkoušela odlovit ještě jednu keš, kousek od mých HC (poblíž Nupak) ale nějak se nezadařilo, a protže se nám tuto velmi povedenou akci nechtělo zakončit jedním DNF odlovili jsme keš ještě v Nupakách u rybníka.

Až na drobné zádrhely, nám počasí vyšlo skvěle, celé dny jsme si užili na plno a myslím, že zážitků nám každému zůstalo tolik, že ještě bude co povídat i vnoučatům za dlouhých zimních večerů 🙂

Díky všem za báječnou akci, plnou pohody sluníčka a smíchu.