Víkend povedeňák

Co to je proboha za víkend? To je prostě víkend, kdy se daří. Začalo to tím, že jsem vyrazil na event Prohlídka dolu Skalka. Až na místo mě dovezl sám owner Raddino, ještě jednou děkuji. Na místě už postávala posádka z vozu Caravel74 a vybalovala naší CWG truhlu a ceny do soutěží od společnosti HQH System. Musím říct, že truhla se od poslední chvíle, co jsem ji viděl pěkně naplnila, teď je v ní něco přes tisíc dřívek. Hned na to se začaly objevovat další posádky kačerů a začalo se vesele měnit, zapisovat, soutěžit a klábosit. Léto už je pryč a místu vládla třeskutá zima, netrvala ale naštěstí dlouho a pro první skupinku si přišel pan průvodce. To natěšení a nějaký ten pohyb mě dostatečně zahřálo. Vstoupili jsme do dolu, kde jsme nasedli do důlního vláčku a hurá do teploučka. A to jakože opravdu, protože v podzemí se držela velmi příjemná teplota. Samotná prohlídka byla jedním slovem hodobóžo 😀 To se prostě musí vidět, popsat to nejde a rozhodně ji všem doporučuji, je zde opravdu co vidět a tak za sebe raději nechám mluvit hromadu fotografií s popiskami…

Když jsme se dostali ven z dolu, zase mi začala být pěkná zima, tak jsem se rychlým krokem vydal prozkoumat Mníšek pod Brdy. Chtěl jsem si tu nejdříve sebrat nějakou tu krabičku, ale zdejší hospůdka na náměstí U Benáků, mě zlákala, ať se nejdřív skočím najíst a udělal jsem dobře. Rychlá a příjemná obsluha, dobré jídlo, mohu doporučit. Pak už ale hurá na krabičky. Bral jsem to přes Zamecka  a až nahoru na kopec Skalka. Jak zámeček, tak toto poutní místo s poddolovaným kostelíčkem, o kterém jsem se dozvěděl v dole, opravdu moc hezké, nahoře veselý kiosek, takže mohu návštěvu vřele doporučit. Navíc je tu parádní výhled do kraje. Znovu za sebe nechám mluvit pár fotografií.

Po procházce ve zdejších nadmořských výškách, slezl jsem trochu níž do malebné vesničky Stříbrná Lhota, kde mě nejvíce zajímalo třetí nejstarší wigo v ČR Stříbrná Lhota. A opravdu nezklamalo, wigová bábinka mě tu upozorňovala na takové roztomilé zajímavosti, jako štěkající pes u sousedů nebo opravdu zajímavou udírnu/grill ze šatních skříněk 😆 A hned vedle mě zlákala druhá dnešní hospůdka, kde se opravdu zastavil čas. Oknem jsem nahlédl, jak uvnitř dva dědouškové hrají ping-pong, tak jsem neodolal, zavítal a dal si tun jeden naloženej u trefného stolečku. Znovu nechám mluvit fotografie…

 Po odehrání pěkného bábinkového wiga, jsem si ještě odskočil pro tradičky Mezi rybníky, kde jsem potkal dvojici kačerů, pak trochu váhal, jestli se vydat do obr kopce Zlaty Vrch, ale nakonec se pro něj vydal a dobře jsem udělal, protože jsem se tím trochu zdržel a při cestě dolů šťastně a zcela neplánovaně potkal Raddina, jeho bráchu a Bublinu (všichni byli postiženi jakousi geo nemocí, kdy před každé slovo přidávali „geo“ 😆 ) a ti mě nakonec vzali zpátky do Prahy, takže ještě jednou díky 😀 . No a to bylo za dnešek vše, hurá spát, protože ráno mám sraz Bublinou a Admari na Florenci a jedeme směr Cheb 😎 …

 5:15 neděle..budíček! 😯 6:30 odjezd z Florence Studentem do Chebu, kam zdárně doražíme v 9:45 a už tu na nás čeká Marek-26 se svým benzínovým ořem. Ani se tu moc nezdržujeme, na plánu je toho dost, rychle se stmívá, tak rovnou vyrážíme směr vesnička Krásná, kde se napojujeme na sérii keší Schengen. Všechny zdárně nacházíme, až na poslední pětadvacátou u mostu Evropa, naše první a poslední DNF dnešního mrazivého dne 😎 . To nám ale náladu vůbec nekazí, protože přichází jeden z hlavních hřebů dnešního dne, třešnička na dortu, nejzápadnější keš ČR a návštěva tohoto nejzápadnějšího koutu 😎 Pokud chce člověk svou matičku zem poznat pořádně, musí ji projet křížem krážem, první bod splněn a moc se těším na další. A že je příroda všude stejná? Ale prd, já tu čekal divoký západ, prérie a ono ejhle, tady zima jako na Sibiři 😀 Ne, vážně, je to tu pěkné, doporučuji navštívit a zase za sebe nechám mluvit něco málo fotografií…

Další zastávkou jsou Františkovy Lázně. Holky si tu chtějí splnit výzvu pěti typů keší v jednom kraji tím, že zde odloví lehkou multi a earthku, my s Márou se sem jdeme spíše podívat na město, ale kdo ví, třeba mě tahle výzva také jednou zláká 🙂 . Napili jsme se tu z místních projímavých pramenů…počkat…projímavých? Tak raději jen dva loky 😆 Pak jsme si sáhli na Františka, odlovili multi Františkův pramen, pořídili pár fotografií…

P1060396A hurá pro Márovu výzvu. Tradičku D4/T5 Ptaci prace pro kterou si uděláme malou odbočku, ale Mára ji nakonec zvládá s lehkostí i bez cajků. To vybičuje holky, že si jí také zkoušejí a úspěšně zdolávají. Já se zákeřně loguji ze země a na zemi také zůstávám, jen ať si borovice trochu odpočine.  A teď hurá do vedlejšího okresu a do města Sokolov. Zde v rámci splnění výzvy pěti typů keší v jednom kraji, míříme za wigem. Na Máru ale asi dolehlo projímadlo z lázní, a tak musíme co nejrychleji vyhledat nějakou hospůdku. Ostatním se to celkem hodí do krámu, protože už je dlouho po obědě a všichni máme hlad. Necháváme si poradit od místních babiček, kam za dobrou českou kuchyní. Ty nám radí zamířit do Parkhotelu Sokolov. Trochu znejistím, hotelové restaurace moc nemusím a později se mi mé podezření i naplňuje. Samozřejmě žádnej naloženej, ale to by tak nevadilo. Horší jsou ty porcičky jídla, za dvě stovky si tu člověk spíše umaže zuby, ale žaludek zůstává prázdný 😀 A tak se venku dokrmuji svačinou z domova. P1060398P1060399To už ale hrajeme Hadovo blaznive wigo. Jak už název napovídá, je skutečně bláznivé, ale vykouzlí mi nakonec nejeden úsměv, takže mohu doporučit, ale vezměte sebou dávku nadhledu a trpělivosti 😀 Společnost nám při hraní v parku dělá obří hejno kačerů, těch opeřených, kteří tu provádí zvláštní rituál – dojít k lampě a pak frrrrnk zpátky do jezírka přes lidi 😯 Vtipné, ale rychle pryč, než nás nějaký kačer sundá 😀  Wigo zvládnuto, teď ještě pro zdejší mysterku a holčičí výzva hotova! Co dál? Plán je jasný, třešniček na dortu je stále málo, takže vyrážíme za jednou z nejstarších keší v ČR, která je zároveň jedna z nejméně navštěvovaných keší a navíc, je tu stále původní logbook z roku 2001! Dámy a pánové, je mi ctí vám představit Babičku s velkým B, Beech Hill! Na místo se nakonec už dostáváme za temné noci. Jak je temná si chceme vyzkoušet i při výstupu a skutečně, když zhasneme světlušky, nevidíme na krok 😀 Terén tu sice není kdovíjak nebezpečný, ale přecijen neriskujeme a jdeme dál v doprovodu světlušek. Cesta překvapivě ubíhá velmi rychle a za chvilku držíme tenhle poklad pokladů v ruce! To by jste nevěřili, jak mi svítila očka, ani jsem ty světlušky nepotřeboval 😆 Jednu ze svých výzev, dostat se k této keši, mám konečně splněnou! Velmi vzácný logbook si pečlivě prohlížíme, fotíme ze všech stran a ať nejsme za křupany, přidáváme své dlouhé zápisy do deníčku. Tady zase svítí oči Markovi, známý to grafoman 😀 A teď to nejvtipnější, mám z nálezu takovou radost, že keš pečlivě zabalím, vrátím na místo, zamaskuju, vydám se pryč…a hle…kde mám čelovku?…Já jí nechal v keši! A ještě rozsvícenou 😆 ! Tak tenhle IN/OUT se mi tedy ještě nepovedl 😆 Vše napravuji a hurá zpět k autu.

Co teď, domů? Ale kdeže, nám to nestačí, ještě nemáme žádnou archivku! 🙂 A jedna moc pěkná je po cestě do Prahy u hradu Hartenštejn, takže neváháme a znovu vystupujeme do třeskuté mrazivosti dnešního večera. Krabičku, o kterou je i v jejím archivním stavu velmi dobře postaráno, nalézáme raz dva. I zde nás těší původní logbooky, tak přidáváme další delší zápisy. Hrad samotný nakonec nevidíme, je asi půl kilometru od nás, za to nás tu ohromí ale něco jiného. Když naše světlušky prosvětlují temnotu, zaujme nás nedaleký monumentální památník. Ve světle našich lucerniček má místo hutnou atmosféru. V té tmě pouze žasneme, krásná tečka za dnešním dnem, Po chvilce zamíříme zpět k autu a cestou ještě obdivujeme, jak si tu mráz pohrává se stromy.

Teploučko je ale teploučko, tak hurá domů 😀 V autě si celý víkend ještě rekapitulujeme…parádní event, výhledy na Mníšek pod Brdy, třetí nejstarších wigo, nejzápadnější kout ČR, navštíveno několik okresů, spatřen logbook z roku 2001, parádní archiválie a mnoho a mnoho dalšího – tenhle víkend byl setsakra povedený a těším se na další! 🙂

prazskychytrak

Autor nevyplnil informace.

4 komentáře

  1. stanleypaulgc

    Moc hezký článek a prima inspirace. Díky. Jinak to DNF- keška u mostu. Keška byla když se jde z Čech do Německa po pravé ruce pod mostem pod pravým podélným trámem, hned pod podlahou u začátku mostku. Ale je fakt, že je hodně špatně zaměřená a taky jsem na ní chvíli vykysnul. 🙂

    • Marek-26

      Pod ten most evropa jsem koukal, ale nic jsem nenašel. To ovšem neznamená, že tam nebyla 🙂

      • Tak na to místo jsem vůbec nekoukal, protože mě navigace táhla úplně jinam, kam vedla i pěkná geodálnička a hint taky moc nepomohl….a je tam podle posledních logů 😀 http://coord.info/GC4RP1C

  2. ufemezumik

    To muselo být parádní výletování! 🙂 Ale nejvíc se mi líbilo tvoje světelné vylepšení kešky. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *