Terezínské hry 2013

Tento článek bych rád pojal, jako pohled několika týmů na tuto velkou kačerskou událost. Takže pokud budete mít sepsán pohled vlastního týmu, dejte mi vědět a já článek doplním (na eventu jsem se o této možnosti bavil s několika týmy) Začnu pohledem našeho týmu:

Pražští chytráci

Tým se v podstatě zformoval až v listingu a viděli jsme se poprvé až v den konání. Tým se skládal z mé maličkosti, Ceridwen_987, EuropeMan a VK_Stahlavy. S Ceridwen_987 a Europemanem jsem se setkal v Praze, dupl na plyn a vyrazili jsme směr Terezín. Cestou jsme se ještě zastavili na jedné benzínce a odlovili zde tradičku. Nečekaně nám dala celkem zabrat, ale tím jsme si vybrali opravdu smolné chvilky na celý den. Pak už se v podstatě vše jen dařilo. Jako bonbónek jsme tu vychutnali krásné výhledy a rozhodli se před Terezínem navštívit sousední Litoměřice. Proběhl odlov pár snadných škatulek, posnídali jsme na místním tržišti a vše zapili v minipivovaru Labuť.

Čas ale kvapem utíká a tak vyrážíme směr Terezín, odlovit ještě i zde pár škatulek. Vybíráme severní stranu dětské série kolem města. Hned na začátku nás přivítají kozy pasoucí se na hradbách, v průběhu cesty potkáme nemluvné kačery a na konci cesty už nás čas tlačí natolik, že jdeme rovnou k registračnímu stánku.

Registrace probíhá rychle a stejně rychle se setkáváme i s posledním členem našeho nového týmu, s VK_Stahlavy. Než si stoupneme na start, stihnu ještě shlédnout luxusní kousky v soutěži nejhezčích škatulek. Zde máte ke shlédnutí dva nejlepší kousky ODKAZ a ODKAZ (kdo si nechce spoilerovat, samozřejmě nekouká 🙂
Než si ale vše stihnu prohlédnout, už na mě mává EuropeMan, že už začínáme. Dostáváme mapku, pravidla a vybíháme k prvním stanovištím. Temné bludiště nám nevyšlo, ale už na další zastávce se krásně blýskneme. Na místě na nás už čeká v sedáku oblečený Štáhlava, který Dvě věže prolétne nadzvukovou rychlostí. Rychlým krokem pokračujeme k dalšímu stanovišti. Adamsovic rodina už na nás čeká s jejich chutnou večeří plnou červů, myší, hadů a dalších zvířátek. Jdu na věc! Za pár vteřin je hotovo, s mazlíkem hadem se ještě stihneme vyfotit.

Dál pádíme na setkání s hrabě Monte Christo, EuropeMan se hlásí. Celkem vtipná soutěž u které musíme najít klíč mezi hromadou ostatních a pomocí něho otevřít truhličku a vymotat lano z díry. Najít klíč chtělo notnou dávku štěstí, kterou jsem slušně pomohl větou. „Zkus támhletu sympatickou FABku“. A byla to ona :D. Následovala těžká soutěž spočívající v nalezení klíče v temné místnosti, jdeme ven s prázdnou a náladu si spravujeme u četníků, kde musíme s panákem přenosit vodu a vytáhnout petku z trubky. Na konci nemůžu popadnout dech, ale s přehledem zvládáme.

Podobná soutěž čeká i EuropeMana, když hledá Nema a jen o kousek dál bere Ceridwen do ruky kuš a neomylně trefuje terč a stejně rychle nachází potřebná čísla ve víčkách. Máme už několik nápověd k finálnímu heslu a cestou od této disciplíny přidáváme další zásah do černého v podobě správně vytušeného finálního hesla. Dál se tedy rozhodneme sbírat pouze čas k pokladnici. Já se obětuji u Oduly, skáču v teniskách do kanálu a na další zastávce EuropeMan strká do kapsy všechny tarzany a skoro v rekordním čase letí po laně do koruny stromu.

To už se ale blíží stanoviště, na které se nejvíce těší Ceridwen „matka Furie“. Ta jí sděluje velmi zapeklitou otázku, při které se nám všem kouří z hlavy jako z jejích efektů po vhození vlasů do nádoby. Na dalším stanovišti se VK_Stahlavy pouští do Mission Impossible. Ač prý tyto agentské úkoly neumí, tento mu vychází parádně a i když zvonečky tu a tam zazvoní, za chviličku získáváme další čas do pokladnice. U pokladnice se pouštím do zadání hesla, schránka cvakne a klíč máme v rukou. Následuje nekompromisní taktika ala maximální bagrování, což nám vynáší neuvěřitelných 4.5kg, což překonávají jen dva týmy a my v turnusu končíme na druhém místě a celkově na třetím místě. Luxusní výsledek na to, že jsme se tu viděli poprvé! Příští rok utočíme na přední příčky! 🙂

Ke konci dne ještě stíháme účast na rekordním eventu, kde se tvořil provaz z ručníků přes celý Terezín. a jako třešničku na dortu si dáváme škatulku na jednom z bastionů, procházíme smradlavým minovým polem, které tu zanechala pasoucí se zvěř a za odměnu spatřujeme luxusní západ slunce. Všem, kteří se podíleli na tomto parádním dni velmi děkuji a těším se na další setkání!