T5 Skalní město

http://coord.info/GC4ZPB2

Na našem fóru geopraha.eu Slanecek nadhodila, že tuhle akci bychom neměli vynechat. A tak po několika různých změnách nakonec z cca 8 lidí jelo jen 5 lidí, akorát na jedno auto. Vyrazili jsme ve složení:

Slanecek, RobotCZ, raddino, Hloust a má maličkost v pozici řidiče.

Sraz byl domluven na vcelku příjemných 9h ráno. Jako vždy neběželo vše podle plánu. Já s tím počítal a tak jsem věděl, že mé desetiminutové zdržení nebude vůbec vadit. No nevadilo a my skoro ve tři čtvrtě na 10 vyrazili konečně směr event. Po cestě jsem nezklamal a nezvládl logistiku načerpání pohonných hmot. A tak jsme si kousek za Prahou dali odbočku na benzínku a keš Kamen ke kameni. Holt jsem si myslel, že nás čeká jedna benzínka, která ovšem je na dálnici na Plzeň.

(Taky jsme se zastavili na pivo a cestou jsme obdivovali skály a několikrát jsme si říkali, že tam se stavíme cestou zpátky – jak jsme byli naivní…) Po všech těch zásecích jsme dorazili pár minut po jedné hodině na parkoviště a vydali se na event. Cestou vzhůru jsme ownera proklínali a byli jsme rádi, že jsme si nahoru vzali jen to nejnutnější. Po doražení na místo nás zarazilo, kolik lidí se pod námi, kolem nás i nad námi nalézá. Po chvíli jsme litovali, že jsme nepřibrali sebou jídlo. Občas se údolím tedy z našich úst ozývaly dohody, kdo skočí do auta pro gril. Nakonec nikdo nešel a tak jsme využili čas kocháním se, odpočinkem a seznamování. Některé tváře jsme znali, některé nicky také, jiné pro nás byli úplnou novinkou. Slanecek se rozhodla všem v okolí ukázat, že owner se má poslouchat a rozřízla si o skálu holeň. Krve teklo docela dost, ale nesla to velmi statečně. (To proto, že na rány utržené v boji může být pravý muž hrdý.) Postupně se naše skupina roztrhala a v menších skupinkách jsme různě kecali se s ostatními, vylezli feratu a povozili se na lanovce. Ferata mě jen utvrdila v tom, že se na nějakou větší a delší musím vydat. Lanovka byla super a výška budila respekt až hrůzu. Jelo to krásně a dojel jsem skoro až na konec. Možná bych dojel i na úplný konec, ale raději jsem si 2m před koncem ještě zaručkoval, dokud to jelo. Trošku jsem to nevychytal s batohem a tak jsem ho měl jen tak na zádech. Na přivázání na úvazek již nezbyla karabina. Chvilku jsem počkal, až si Slanecek slaní a pak jsem dostal osmu a důvěru se na ní spustit dolů. Na to, že to bylo mé podruhé, to nebylo špatné. Trošku jsem při slaňování osmu rozpálil a následně si o ni popálil ruku. Slaňování na osmě je fajn, ale grigri je grigri. Ta možnost se kdykoliv zastavit, mít obě ruce volné a nic neřešit je super.

Poté, co jsme se nabažili atrakcí, jsme odposlechli, že má někdo stejný plán jako my a tak jsme se domluvili, že dáme nějaké ty stromky spolu resp. paralelně. Po zjištění, že nám chybí Hloust a pitivo (alko a nealko) jsme vytvořili tým A (raddino a RobotCZ) a tým B (Já a Slanecek). Tým A šel hledat tým C (Hloust) a tým B se vydal na nákup do Kraslic. Díky chybějícímu signálu, jsme jeli na druhou stranu, než jsme měli a tak jsme to v Přebuzi otočili. Po nákupu jsme si odlovili blízkou tradičku Cisarske duby v Kraslicich a vydali se zpět.

Tentokrát již s navigací a jaké bylo mé překvapení, když nás navigace vedla jinudy a objevili jsme se v Přebuzi. Poté, co jsme dorazili na parkoviště, našli jsme vzkaz, že se tým A spojil s týmem C a jsou na odlovu T5 keše Ve větvích I. Po krátkém občerstvení a mém odlovu keše Parkovací jsme se vydali za nimi. Zastihli jsme je akorát na zpáteční cestě, společně s paciCZ, Vladimir29 a BOSS-IT.cz a tak jsme s nimi po menší zastávce u aut (u nás si tým A a C vyzvedli něco z auta a naši noví parťáci si zavřeli dveře od auta, které měli celou dobu otevřené dokořán) pokračovali na Ve větvích II. Kopec vzhůru byl drsný, ale to nebylo ještě to nejhorší, co nás čekalo. Cestou jsme si odlovili ještě i keš Pod Vetvemi. Krásný stromek, nahoru se vyhoupnout dalo a v jednu chvíli jsme na stromě byli všichni. Nejdříve RobotCZ, potom já, pode mnou paciCZ a Hloust a níž už jsem moc neviděl. (Já moc ne, jen jsem se pověsila na nejspodnější větev, abych byla do počtu. Odborným přeměřením bylo zjištěno a dokázáno, že keše s terénem 4 a 4,5 jsou diskriminační, protože já nemám ruce jako organgutan. Nebo jako paciCZ.)

Po tomto malém rozptýlení, jsme pokračovali dále do kopce, směr Ve větvích II. Kdybychom to tušili, tak jsme možná šli rovnou do stanového městečka grilovat. V rámci úspory času jsme se rozhodli nahazovat ve dvou. No nevím, zda jsme něco ušetřili, ale nahazovali jsme skoro 2h. Pravidelně se nás všech 8 střídalo a nic. Stále nám to lítalo na smrk za námi, nebo nad nás. Občas bylo nutné i před padajícím pytlíkem uskakovat. Do toho nás začali pomalu požírat komáři a jiné krvežíznivé potvory.

Nakonec nastřeleno raddinem níž a já se vydal vzhůru přetáhnout lano. Aby té smůly u tohoto stromu nebylo málo, tak jsem na laně provedl zátěžovou zkoušku, pohoupal se na něm řádně plnou vahou a po zhodnocení, že je vše ok jsem se vydal vzhůru. Přitáhl jsem se 2x či 3x a poroučel jsem se k zemi a sedřel jsem si ruku o větev, která ležela na zemi. Jak to Slanecek zahlédla, už se ke mě chtěla řítit s desinfekcí a tak jsem co nejrychleji začal opět šplhat vzhůru. Nahoře jsem při západu slunce přetáhl lano. Trošku mi to trvalo, musel jsem tam dost blbnout a neustále se přivazovat smycema a dostat se o dobré 2-3m výše. Když jsem byl spokojený s umístěním lana, tak jsem se hodil na smyci na vedlejší kmen a uvolnil lano. Po mě šla nahoru Slanecek a po chvilce rozjímání u tváře Ježíše dolezla za mnou nahoru. Chvilku jsme poseděli a poté se zase spustila dolů, protože ostatní také chtěli nahoru. Bohužel vedlejší kmen se dosti houpal a sedělo se tam dost nepohodlně a tak jsem tam nevydržel až do konce a šel jsem zase dolů. Navíc dole byla po celou dobu legrace a skvělá nálada. Padali tam různé hlášky a každý kdo lezl nahoru, byl různě povzbuzován. Lesem se tedy nesly věty „Jesus loves you!“ a hovory na různá témata. Nejvíce se asi probírala teorie sexu v koruně stromu. To je to, co mám na stromovkách rád. Nikam se nespěchá a užívá se pohoda pod stromem. Když všichni odlezli, vydali jsme se zpět k parkingu, abychom rozpálili gril. Mysleli jsme, že stanové městečko již bude okolo 1h ráno spát, ale jaké bylo naše překvapení, když kolem ohně bylo vcelku narváno. Ugrilovali jsme si nějaké to masíčko bokem, aby nám ho nikdo nesnědl, a poté jsme se vydali k ohni. Po chvíli se většina lidí začala trousit do stanů, ale stále nás tam zbylo dost. Já si koupil od ownera CWG, Hloust si koupil Kozla, aby měl co pít. Já si namíchal bavoráka, který byl krásně studený a to jsem ten fernet s tonikem měl v potoce jen cca půl hodiny. U ohně se opět probírala zajímavá témata, která mohla směle konkurovat sexu v koruně stromu. Kromě různých zážitků, zkušeností, úrazů apod. jsme nevíce kinderkopfovi viseli na rtech, když se probíralo téma „konání velké potřeby na skále“. Okolo 4h ráno jsme usoudili, že je na čase jít spát, abychom ráno mohli vyrazit na další T5 v okolí.

Ráno mě vzbudilo nějaké dítě řvoucí budíček. Nevím, čí to bylo, ale váhal jsem, zda nevylezu ze stanu a nehodím ho do potoka, aby se trošku schladilo. Já jsem také potřeboval schladit, protože slunce se již opíralo svými paprsky do stěn stanu a já byl celý splavený. Nakonec jsem si jen otevřel stan, abych mohl dýchat a válel se dál. Něco po 9h jsme se začali všichni trousit ze stanu. Tedy až na Slanecka, která se dožadovala základních životních potřeb. Kafe, nikotin a ještě chvíli spánku. To poslední jsme zamítli s vidinou ubíhajícího času a velkých plánů. Pomalu jsme si dali snídani, kterou pro nás měla Slanecek připravenou a začali balit. Když jsme skoro vše měli, vyhnali jsme Slanecka ze stanu a s raddinem jsme si dali v krátké době podruhé mysterku na téma „složení slaneckova stanu“. Docela rychle se nám to povedlo, i díky radám od Hloustě. Vydal jsem se na parkoviště pro auto, abychom nemuseli tahat věci tak daleko a poté to vše naložili do kufru, což znamenalo vše vyložit a zase naložit a znovu poskládat. Skupina A se vydala s PaciCZ, BOSS-IT.cz a vladimir29 na další T5. Konkrétně na Ve větvích III. A tým B utíkal na Ve větvích I., protože nám bylo prozrazeno, že tam jsou karlovarští kačeři a mají nahozeno. Pod stromem bylo vcelku živo, natažena byla 2 lana. Jedno pro děti na výuku a druhé pro dospělé, které je doprovázeli a šli až ke keši. Na náš dotaz, zda můžeme zneužít jejich lano, nám bylo kladně odpovězeno, ale musíme počkat. A tak jsme se seznámili s metyovci, Mrnky-Team, Girl 007 a po chvíli dorazila i Kik (Cache). Na stromě se to střídalo a pod stromem jsem měnil gumové medvídky Haribo, za bonpari a naopak. Opět probíhaly družné rozhovory na různá témata, tentokrát v přítomnosti dětí mnohem slušnější než předešlou noc. (Opět jsem si rozšířila obzory, což je záslužné. Do toho dne jsem netušila, že se dá vyrazit zub prsama.)

Když všichni dolezli, šla nahoru Slanecek a po ní já. Zapomněl jsem si vzít sebou rukavici na slanění a tak jsem se pro změnu cestou dolů spálil. Po rozloučení jsme se vydali prakticky za šipkou směr Ve větvích III. za ostatními. Cesta byla opět úmorná a z většiny terénem. Ještě, že v tom lese je o něco příjemněji i v těchto vedrech, jinak bychom patrně padli a zdechli. Poté, co jsme dorazili pod strom, jsme také padli a odpočívali. Někteří si pod stromem dokonce schruply. Na místě byli ještě oproti včerejšku i Adam a Milan, takže nás bylo celkem 10 a to už je slušná banda. Tím pádem jsme měli se Slaneckem dost času na odpočinek. Když na mě došla řada, začal jsem šplhat vzůru. Tentokrát jsem měl pocit, že mi to s crolem jde hůř a už v polovině jsem měl chuť se přepnout na grigri. Nahoře jsem se opět hodil na smyci, sedělo se tam pohodlně a byl hezký výhled na protější zalesněný kopec.

Udělal jsem pár fotek, odpočinul si a mazal dolů, jelikož padl návrh, abychom vyrazili na bonus postupně a nezdržovali se tolik tam. Tým B tedy vyrazil za týmem A. Opět šplhání do kopce a poté ještě kus z kopce. U bonusu nás již Hloust, raddino a RobotCZ čekali. Měli nahozeno a odlezeno. Vyšplhali jsme se tedy nahoru, zalezli si do boku a už dorazil Vladimir29, který se přišel jen rozloučit, protože spěchal na parkoviště, kde ho měl vyzvedávat Mrnky. Poté co dorazil zbytek s naším lanem, jsme se rozloučili a pádili směr auto.

Už nám notně vyhládlo, ale tým A ještě po cestě dával nějaké ty keše a tým B šel na Parkovací, aby si i Slanecek mohla odlovit tuto „skoro té pětku“. Než jsme ji odlovili, dorazil i tým A a z parkoviště jsem vyzvedl vladimira29, který tam marně čekal. Akorát po odlovu dorazil Mrnky s Kik a po chvíli dorazil i zbytek dnešní skupiny. Byla nám doporučena keš Nahore v dole – Sauersack a tak jsme se na ni po opětovném rozloučení vydali. Cestou jsme se zastavili ještě v Přebuzi na smažák. Bohužel nebyla kofola, na kterou byla všude reklama. Po nakrmení sebe a po pomazlení s místní Katze jsme zkontrolovali čas a vydali se za na doporučenou lahůdku – keš Nahore v dole – Sauersack.

Ale o tom později v samostatném článečku :o)

Výlet na T5 Skalní město byl velmi dobrý, jen díky nedostupnosti signálu v okolí cca 8km bylo znát, že se nevyplácí podcenit domácí přípravu a je třeba mít keše postahované dopředu. Zas na druhou stranu díky tomu, že zde nebyl signál, bylo krásné počasí a na místě se to skvělými lidmi jen hemžilo, tu čas plynul tak nějak jinak. Pomalu a v pohodě.

Touto barvičkou jsou psány ty části textu, které doplnila Slanecek

Další fotky od Drowned family: http://drowned.rajce.idnes.cz/2014-06_-_T5_Skalni_mesto

Videa: