T5 víkend na jihu (den třetí)

Poslední nedělní den začal tak hezky líně. Pes byl vyhozen na zahradu a já si tak mohl do 7h poležet. Už jsem neměl v docházkové vzdálenosti co lovit a tak jsem se jen tak líně poflakoval a snídal. Když všichni vstali, dali si snídani a zabalili jsme se, vydali jsme se na závěrečnou lahůdku. Konkrétně na LetterBox Stromova lahudka. Nečekali nás žádné extra záludnosti, jen lezení na stromy, což máme moc rádi. První strom identifikován prakticky na první kouknutí a dala si ho ufemezumik. Šla tedy na to a než se nadála, byla celá opíchaná od smrčku, který se k tomu prvnímu stromu tulil. Jako by nestačilo, že se den předem několikrát spustila prakticky kdekoliv. Po získání indícií jsem vyrazil hledat další strom. Chvilku to zabralo, ale našel jsem ho dříve, než ostatní zabalili věci a dorazili za mnou. Bylo to děsně vysoko a navíc v prostoru. Altaria se vhrnul na nastřelování a za chvíli jsme již měli repku na tom správném místě. Jako další šplhala Bumbik. Vůbec jsem ji to nezáviděl. Už nástup, který znamenal se dostat na hromadu větví nebyl nic moc. Ale statečně se sunula směrem vzhůru a za chvíli nám již hlásila další indície. A tak jsme se hned jak sjela dolů, vydali hledat třetí strom. Opět jsme chvilku hledali a v tom jsem ho uviděl.

Tento strom měla dle předchozího prohlášení dát také ufemezumik, jelikož řekla, že smycovat bude ona. Ale bylo to vysoko, už jednou lezla, tak se jí do toho moc nechtělo, což se jí ani nedivím. Když jsem byl v půlce, tak jsem byl mokrý jak kdybych se účastnil Ice Bucket Challenge, jen mi bylo mnohem více horko a funěl jsem jak stará parní lokomotiva. Navíc se mi při lezení po kmeni začala rozpadat podrážka na botách. Výborná kombinace, ale vzdávat se mi to nechtělo a tak jsem se dosunul až k indicii. Zahulákal jsem ji dolů a byl jsem moc rád, že mám sebou lano, po kterém se mohu spustit dolů. Upřímně jsem se na to již delší dobu těšil. Když jsem se dostal na zem, museli jsme vyřešit, jak dostat na zem lano. Šlo to hůře, ale nakonec se mě a Altariovi povedlo dostat lano dolů. Ale chvíli to vypadalo, že mu bude muset jít někdo nahoru pomoci.

Vyrazili jsme tedy dále na lov, prošli roklinou a houštím a v tom se před námi objevil krásný strom. Ale nebylo jisté, že je tento strom objektem našeho zájmu, jelikož nám trošku lítal signál a těch možností se tam nabízelo dost. Nakonec mě ostatní přesvědčili, že indície ukazují na tento strom a hlavně si to i můj telefon rozmyslel a začal na něj ukazovat. Ale další indicii či krabičku nevidno. Po pár minutách jsem najednou něco zahlédl. Bylo to mnohem níže, než jsme kdokoliv čekali. A tak jako již tento den několikrát jsme nahodili/nastřelili, přetáhli lano, ukotvili jeden z jeho konců a začali postupně šplhat vzhůru. První šla ufemezumik a dohodli jsme se, že zůstaneme všichni nahoře a uděláme si společnou selfie. Nakonec si to rozmyslela a sjela dolů s tím, že pak zase vyleze nahoru. Šel jsem tedy po ní a po zalogování jsem se usadil výše, abych měl poté všechny pod sebou. Další za mnou nahoru vyšplhala Eydis, následovaná Bumbikem a ufemezumikem, která si to dala podruhé. Jako poslední dolezl Altaria, trošku toho uspořádání se, abychom se všichni vešli a … CVAK … výsledek si můžete prohlédnout ve větším níže a v menším jste mohli vidět jako náhledový obrázek článku. Když Altaria, následován ufemezumikem, bumbikem a Eydis slanili, vydal jsem se dolů i já, abychom mohli zabalit a jet se podívat na krokodýla do jedné restaurace.

Tam jsme si dali každý,co hrdlo ráčí a hlavně tu točenou Kofolu, která světe div se, nedošla! To už se celý náš krásný výlet chýlil ke konci a zbývalo jen „se zbavit“ Eydis a těsně předtím přibrzdit ostatním u keše Kamenny most. Následovala už jen vcelku nudná cesta zpět do Prahy.

image029

Marek-26

Kačer, spammer, řidič ... Rád podnikám výlety se skvělými lidmi za krabičkami a rád poté své zážitky zvěčňuji v podobě článků.Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *