Styx a říše mrtvých + II. výprava

I. výprava 4.7.2013

Je na čase zase se podívat na nějaké vypečené místo, výběr tentokrát padl na samotnou říši mrtvých obklopenou bájnou řekou Styx Domluvili jsme se na 4.7.2013 ve 20:00 u vchodu. Já si odlovil několik okolních škatulí a šel se posilnit do nedaleké hospůdky Na Výtoni. Hodiny za výčepem se neúprosně blíží k osmé hodině večerní a tak si ještě naposledy skočím na toalety, ať se mi nestane nějaká nečekaná nehoda v těch temných a strašidelných místech, těsně se tu míjím s dekameronem a můžeme vyrazit. U vstupu už čeká celá odvážná parta složená z dekameronnna, Morojeda, Pajamory a Jemsterra. Podle legend, pokud chceme do říše mrtvých, musíme převozníkovi Cháronovi, dát drobný peníz. Toho jsme potkali přímo u vchodu, překvapivě tu lovil ryby a ruku po almužničce vůbec nenatahoval, rovnou bral a do říše mrtvých se odebral můj fotoaparát. Poprosil jsem ho, aby nás před vstupem naposledy vyfotil, ten souhlasil, udělal fotografii a od té doby už fotoaparát nefunguje. I poslední fotografie už byla z posledních sil a tak na ní můžete rozpoznat pouze rozmazaný pohled na vstup a naše neméně rozmazané postavičky.

Poté už jsme se odebrali Styxem do temné říše. Vody bylo tak akorát, já v sandálech příliš neřešil, dekameronnn v holínkách riskoval, chtěl prozkoumat i hlubší vody Styxu a zaplatil za to promočenou holínkou. To už ale vidíme vstup do samotné říše mrtvých. Moc prostoru tu mrtvý nemají, říše je vydlážděná rudými cihlami do oválného tvaru, takže většina z nás zvolila pohodlnější dopravu pomocí skateboardů. Pajamora ač je nejvyšší, zvolil metodu na kačenku, opravdu jsem mu to nezáviděl. Říše mrtvých je opravdu rozsáhlá a museli jsme několikrát dělat pauzy. Dekameronnn znovu začal riskovat a rozhodl se jet do temných míst pozadu. Znovu za to zaplatil, strop se z ničeho nic snížil a mohutně ho udeřil do hlavy. Dál už byl opatrnější. Jak jsme při průzkumu zjistili, mrtvý rádi nosí kšiltovky a kouří cigarety, které jsme tu u průduchů do říše živých viděli.

Najednou ale slyším Dekameronnna: „Slyším tekoucí vodu“. Pomyslím si: „Snad se na nás nežene nějaká přívalová vlna, jaká se tu před pár dny prohnala…“. Naštěstí ne, byli jsme na konci naší prohlídky, čekal tu na nás poklad a jáma Tartaros, do které se valily duše mrtvých lidí zlých a krutých. Tam se opravdu nikomu nechtělo. Trochu jsme tu odpočinuli, zahleděli se vzhůru, kudy prosvítala říše živých, po které se nám zastesklo, takže jsme se rozhodli vrátit. Cestu zpět už jsme znali, ubíhala celkem v poklidu, jen jednou ji přerušil ohromující zvuk jakéhosi netvora, prý krakena, kterého někdo vypustil a slušně to tu zamořil, takže jsme trochu zrychlili :-). Styxem jsme tentokrát pokračovali proti proudu, kde  jsme poznali opravdu tajemná místa. Nejdříve jakousi ohromnou rouru (asi tobogán pro Chárona, když nemá do čeho píchnout), hrůzné nápisy na zdech a mrtvé strašidelně se kroutící stromy. Na jednom z nich nás mile překvapila bublinková fólie, zřejmě pro uklidnění  vystresovaných návštěvníků. To už ale vidíme jakýsi polámaný žebřík vzhůru a těžký poklop. Rozhodnu se za něj zabrat a v tu chvíli mi na hlavu spadla tak tuna pavouků, dělám si pauzičku na výměnu spodního prádla a pokračuji v lomcování. A tu najednou záblesk světla, říše živých prozářená zapadajícím slunkem! Vylezáme na povrch a velmi polekáme a pobavíme nedaleko stojící dvě dívky venčící zde pejska. Musel to být opravdu zajímavý pohled, 5 skejťáků špinavých od hlavy až patě sápající se z říše mrtvých. Během pár vteřin dívky zmizely a my se rozhodli vše oslavit výstupem na Vyšehradské jezdce a zapít to do nedaleké hospůdky, kde jsem potkal kamaráda. Když se k němu přivalila banda špinavých skejťáků, nastala stejná reakce jako u dívek. Po pár pivkách se loučíme a…kam jdeme příště? 🙂

II. výprava 7.4.2014 (sepsal Keksíček)

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se do toho Styxu jde. To by se dalo přirovnat k domlouvání na geopraze.eu, kde jsme se domlouvali na tento pověstný a nejznámější pražský kanál asi 6 měsíců.
O víkendu zde byla jedna naše skupina, zatímco my jsme lovili T5 keše v Řitce :-). Na foru jsme se domluvili na pondělí 7.4.2014, ozvalo se pár lidí a šlo se. Přijeli jsme se Špáčem na Výtoň, chvilinku počkali na zastávce a najednou se objevil Marek-26, sebrali jsme se a sešli ke vstupu a po další chvilince se objevil Lakeee a hned z druhé strany od zastávky k nám na skateboardu (skoro) přijela Bublina ze Surikatího teamu. Když jsme konečně byli všichni Marek-26 seskočil jako první dolů a my mu podali batohy a následovali jsme ho. Dole nám Špáčo rozdal jedno-účelový oblek a při oblékání jsme jen slyšeli: ,,Pozdravujte Chárona.“ Otočili jsme se a objevila se tam osoba opřená o zábradlí… chvíli jsme si popovídali a už oblečení jsme chtěli vyrazit, když v tom zase: ,, Héj, co tam děláte“ nějaký zvídavý človíček.. my jsme jen odpověděli : ,, Jdeme počítat krysy“ a on odpověděl něco jako ať si to užijeme… a taky že jo. Po pár metrech začínala zídka a nebo potok, naštěstí jsem si vzal holiny a nemusel jsem balancovat na kusu zídky. Za pár minut jsme byli na ,,rozcestí,, , odložili jsme si tašky plné oblečení a cenností, vzali prkno a vyjeli jsme směr keška. Trvalo nám malinkou chviličku než jsme našli správné styly jak jet na prkně a jeden z nich byl si sednout opačně a jet dozadu. Když jsem trochu ztrácel na Lakeeho, který jel přede mnou opřel jsem se rukama o skejt a po dvou jsem se rozjel jako na Zimní olympiadě bobisté a toto pak pěkně jelo. Když jsem si už myslel, že jsme na konci a já byl totálně spocený, tak jsme byli v půlce, kde Lakeee s Markem-26 nechali své batohy, pak následovalo malinké zúžení a konečně jsem slyšel jak Marek říká: ,, Tady to dál nejde a je tady keš.“ Já byl asi 20 metrů od nich dojel jsem a byl jsem rád že už polovinu máme za sebou. Hodili jsme Cháronovi pěníz, vyfotili jsme se dohromady, odpočinuli a vyjeli jsme zpět. Znovu když jsme byli u zúžení jsem jen slyšel zkuk skejtu a najednou nic. Dojel jsem Špáču a on jen, že ho bolí hlava, dal si pěknou bombu když jel pozadu. Přijeli jsme k 1. výlezu tam si kluci vzali batohy a nakonec jsme si užili pěkný tobogán k Botiči, mimochodem ten jsem si sjel dvakrát, protože mě to bavilo, a jednou na video.
Pak jsme šli prozkoumat co je dál až jsme našli výlez ze Styxu, Marek vylezl nahoru, otevřel poklop, vylezl Lakeee a Špáčo, Mára se vrátil pro Bublinu, aby si nenamočila svoje lodičky, a já jsem zapozóval u výlezu Špáčovi, který mě vyfotil a v tu chvíli kolem nás projela PČR. My jsme se zatím svlékali z obleků a on si to objeli a přijeli k nám. Chvilku na nás koukali jak se převlékáme a potom přejeli přes chodník zablikali, vystoupili a ptali se nás co tu děláme, po chvilce mlčení se znovu zeptali a to už jim Marek odpověděl zda znají tuto hru. Trošku vyzvídali a potom si od nás vzali občanku zalezli do autíčka, zkontrolovali a poté vystoupil pan policajt a odevzdal nám občanku se slovy ať chodíme z kanálu později večer. My jsme byly překvapení, kdy tam máme chodit, když bylo kousek před 22. hodinou. Tak jsme se dopřevlékli a vyrazili domů. Byl to super zážitek lézt do kanálu a potom ještě být přistižen PČR.

Fotografie od Keksíčka: http://geokeksicek.rajce.idnes.cz/STYX/