POZOR, puvodni cache je nedostupna, nezapomente si zkorigovat vypocet k provizorni kešce na sezonu 2010
ATTENTION, the original cache is unavailable, do not forget to re-count the coordinates to the new one!!

Pražské architektonické klenoty #2 - Vladislavský sál
Prague architectonical jewells # 2 - Vladislav's Hall

Tato keška je druhá z cyklu PRAŽSKÉ ARCHITEKTONICKÉ KLENOTY, který bych rád postupne rozhojnil

UVNITR NALEZNETE BONUSOVÉ CÍSLO, TAK SI HO NEZAPOMENTE POZNAMENAT

CACHE NENÍ NA UVEDENÝCH SOURADNICÍCH / THE CACHE IS NOT ON THESE COORDINATES

Je kousícek vedle, cca do 100 metru :D

Tato keška je venovaná Vladislavskému sálu na Pražském hrade.

Listing není jen tak obycejné shrnutí kdo, kdy postavil, ale snaží se o trochu jiný náhled na objekt, nekomu to muže prijít zajímavé, nekomu zase vubec. Ze všeho nejvíc by mel vést k tomu, aby mel clovek oci a mysl otevrenou, když se na neco dívá, což u geocacheru by melo být prirozeností.

(EN) Teh English listing you can find, when you scroll down

(CZ) Snahou listingu je nejen shrnout ta nejzákladnejší fakta o této stavbe, ale trochu se podívat na dum z hlediska architektonického a z hlediska historie architektury. A také abychom o Vladislavském sále rekli neco více než jen to, že je to nejvetší stredoveký sál ve strední Evrope.

Predem varuju ty, co používají handy geocaching a podobné vymoženosti, že listing je, jak je mým špatným zvykem, opet trošku rozsáhlejší. Jedná se opet o mestskou kešku, takže zaprísáhlí odpurci mestských kešek at se na to pripraví.

Starý královský palác

Od svého založení na konci 9. století palác narustal a menil se do své soucasné podoby.
Puvodní drevené stavení s kamennou podezdívkou prestavel na pocátku 12. století kníže Sobeslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes. Na východní strane na palác navazovala kaple Všech svatých, vysvecená v roce 1185.
Král a císar Karel IV. vybudoval na míste románské stavby v 1. polovine 14. století gotický palác s klenutým reprezentacním prostorem a pásem arkád na severní strane. Za vlády jeho syna Václava IV. byla postavena dve kolmá krídla a prestavena kaple Všech svatých.

Trocha historie

Stejne jako u jiných staveb z cyklu Pražské architektonické klenoty se tentokrát pokusíme o trochu jiný než obvykle zabehnutý a obecne rozšírený. Tentokrát má pro nás velký význam politicko-spolecenská situace v Ceských zemích a její dopad má i velký vliv na architekturu, jak ostatne za chvíli uvidíme.

S tou historií musíme už zacít v dobe Karla IV., kdy zde pusobí Parlérovská hut a království je na vrcholu. Po nem prichází slabý král Václav IV., který navíc prevzal vládu v dobe, která byla celoevropsky neklidná a pod poklickou to vrelo.

Tyto nepokoje prerostly v husitské války, které pro Ceské zeme mely znicující dopad. Nejenže množství klášteru a kostelu lehlo popelem a tisíce lidí zemrelo, ale dlouhodobost válek mela ten efekt, že pro celou jednu generaci lidí bylo jednodušší loupit a vraždit, než pestovat obilí a chovat dobytek, který jim stejne nekdo ukradl. Proto zde nebyly ani žádné hodnoty, tedy ani príležitosti, proc stavet a budovat architekturu.

Architektura, která mela ješte za Vladislava IV. skrze krásný sloh našlápnuto ke klenotu pozdní gotiky a vše vypadalo, že se zde bude stavet to nejlepší ze evropské architektury, se rázem stala okrajovou záležitostí a jediná místa, kde se ješte jakžtakž stavelo zustala na jihu Cech u mocných Rožmberku, kterých se husitské války dotkly méne než jiných. Nové stavby prakticky nevznikaly, obcas se tu a tam neco opravilo nebo opevnilo, ale vše jen maximálne užitkove. Tato situace trvala ale i po skoncení otevrených boju, protože ekonomika se potrebovala trochu vzpamatovat, takže až do roku 1450 zde nenacházíme nic nového.

Situace se zacíná uklidnovat až se zvolením Jirího z Podebrad ceským králem, ale i ten se musel vyporádávat s odbojnou šlechtou, jednak s radikálními kališníky, tak hlavne s mocnými katolickými rody, které si dokonce zvolili za vzdorokrále uherského. Roku 1465 vznikla v ceském království opozice vuci Jirímu z Podebrad reprezentovaná Jednotou zelenohorskou, v níž se spojilo odbojné katolické panstvo. K ozbrojenému odporu se pridala i katolická mesta. Clenové jednoty byli ochotni prijmout za svého panovníka polského krále Kazimíra IV., ale ten odmítl. Roku 1466 vyhlásil papež Pavel II. proti kacírským Cechám krížovou výpravu, do jejíhož cela se postavil uherský král Matyáš Korvín, kterého si katolictí páni zvolili roku 1469 za svého krále.

Ve chvíli nejvyššího ohrožení se Jirí prozírave vzdal dynastických nároku svých synu a nabídl ceskou korunu Jagelloncum. Necelých pet týdnu po olomoucké volbe ceský snem odmítl Matyáše jako svého panovníka a uznal nástupcem Jirího z Podebrad Kazimírova nejstaršího syna Vladislava Jagellonského. Po králove smrti potvrdil snem v Kutné Hore 27. kvetna 1471 Vladislava novou volbou. Príchodem Vladislava II. do Prahy slavila dynastická politika Jagelloncu významný úspech. Konecne se prosadili alespon v jedné ze zemí, jež považovali za své dedictví po Ladislavu Pohrobkovi (dále to bylo Království uherské). Tento úspech však s sebou prinášel radu problému.

O den pozdeji, než byla Vladislavova volba potvrzena v Kutné Hore, se nechal v Jihlave korunovat ceským králem Matyáš, který navzdory jagellonskému úspechu prosazoval stále razantneji svoji hegemonii ve strední Evrope. Podržel si ceskou korunu a s ní i vedlejší zeme Koruny ceské, Moravu, Slezsko a Lužici. Krome toho ho prímo v Cechách podporovala katolická šlechta, ovládající jih a severozápad zeme, a za svého panovníka ho považovala také nekterá ceská mesta, která neuznala Vladislavovu volbu.

Mezi Vladislavem II. a Matyášem Korvínem vypukla hned v roce 1471 válka, která se vedla prevážne na Morave a ve Slezsku. V Cechách krome toho panoval neklid zpusobený neustálými konflikty kališníku a katolíku. Již v roce 1472 se pokusil papežský legát cesko-uhersko-polský konflikt uklidnit a obrátit zájem zneprátelených stran na válku s Turky, ale ani jedna strana o smírení nestála. Roku 1474 bylo sice uzavreno prímerí, které však bylo vzápetí porušeno. Válka se tak protáhla až do roku 1478. Navzdory Matyášove prevaze se mu však mladého Jagellonce vytlacit z Cech nepodarilo a zápas zustával nerozhodný.

I architektonicky zde najdeme znaky príslušící stredovekému sálu: dva krby diagonálne v rozích proti sobe, jejichž stopy jsou i ted jasne patrné.

Nyní se venujme konecne samotné architekture sálu. Prvne si rekneme, že sál je pozdne gotický s nekterými renesancními prvky. To je fajn, to si precteme všude, ale my máme zvedavé oci geocacheru, tak chceme vedet, JAK se pozná, že je to pozdne gotické a proc ne vrcholne atd. atd. Proto bych pro zacátek uvedl pár znaku vrcholné gotiky a pozdní gotiky, kterak se od sebe liší:

vrcholná gotika:

• když se má protnout nekolik žeber, protnou se v jednom bode

• sloupy a pilíre mají hlavice, do kterých vbíhají žebra v jednom bode

• profil žebra, ostení ci profilace portálu se v prubehu nemení

• nabežní štítek (viz kresba) jde šikmo, nikoliv vodorovne

pozdní gotika:

• žebra se v míste styku pretínají, ci se jakoby "nesetkají presne"

• nalezneme profilaci žeber s rostlinnými motivy (napr. královská orator v katedrále sv. Víta)

• žebra zabíhají do podpor (sloupu, pilíru) zdánlive chaoticky v ruzných úrovních a casto chybí hlavice

• používají se sofistikované druhy kleneb jako kroužená ci sítová , které se vyznacují tím, že kamenná žebra jsou z velké cásti pouze dekor a klenba sama o sobe je velmi jednoduché geometrické teleso (pulválec, polokoule). Vznikají malé klenební kápe, které lze snadno vyzdít "z ruky," tj. bez bednení.

• jednotlivé pole kleneb se navzájem protínají a nebývají striktne oddeleny (jako je to napr. u krížové klenby)

Pri vstupu do sálu nás na první pohled zaujme klenba, proto se nejprve povenujme jí. Jak již bylo receno, tato klenba je pozdne gotická se skoro všemi prvky, které si u pozdne gotických kleneb mužeme predstavit. Geometricky se jedná o v podstate o pet jednoduchých kulových ploch, tj. pet polí. Žebroví techto kleneb prechází z jednoho pole do druhého, jak je typické pro pozdne gotickou klenbu. Samotný systém klenby se nazývá kroužená klenba a jejím základem není ve skutecnosti nic jiného než hra s kružítkem, stejná jakou jsme asi každý provádel na nákladní škole na piják. Jde vlastne o dvojitou "kytku" ci ružici" z kružnic. Ani staticky nemají žebra prílišný význam, jde tedy spíše o dekoraci, která si hraje na gotiku. Samozrejme úplne beze smyslu tam ta žebra nejsou, fungují jednak prece jen trochu jako nosné statické prvky, ale také trochu jako tzv. ztracené bednení, tj. fungují jako bednící prvek, po osazení žeber, již není potreba klenbu tolik bednit, menší plochy klenby pak lze snadno vyklenout z ruky.

Z hlediska toho, že žebra jsou spíše okrasná záležitost, z rubové strany klenby, kterou samozrejme zespoda nevidíme, jsou ztužující rubové pasy. Takové pasy najdeme v pozdejší architekture až do dvacátého století.

Benedikt Ried musel rešit jeden problém vznikající z této obrovské klenby a sice nesmírnou tíhu, která se soustredila v pilírích a kterou vytvárela váha samotné klenby. Proto musel jednak zesílit pilíre zevnitr, ale i zvenku, kde je vidíme, jak jsou pritíženy fiálami. To ale ješte nereší celý problém, pod Vladislavským sálem se nacházelo ješte patro gotického paláce, jehož zdi samozrejme nebyly dostatecne únosné pro obrovskou váhu klenby, proto Benedikt prohnal ztužené pilíre i skrze toto patro a založil celou konstrukci (na rezu jsou tyto pilíre zvýrazneny cervene) až do zdiva románského paláce (na rezu vyznacen cerne), které melo dostatecnou mocnost, aby uneslo i tuto zed.

Duch renesance
Sice sám sál je stavba ješte plne gotická a stredoveká, ale už zde najdeme i první vlaštovky renesance. Renesance je to ješte neumelá, po svém interpretovaná, ale treba i to na ní mužeme spatrovat jako zajímavé a krásné.
Dispozicní ohlas renesance nalezneme na ochozu nad jižní stenou sálu. V rezu ji vidíme nad levým pilírem jako malý budník. Tento ochoz se sice muže tvárit jako obranný ochoz gotického hradu, ale ve skutecnosti jde pouze o vyhlídkový ochoz, který skýtal nádherný výhled na Prahu a poskytoval také výhled na dej ve Vladislavském sále malými okny, která jsou ve lunetách klenby. Ochoz byl nejprve po požáru zakryt hrázdenou konstrukcí, takže je nyní krytý a ve dvacátém století se zde natáhla vzduchotechnika, proto už nelze odtud ani nahlížet dovnitr.
Další renesancní znaky poznáme už snáze, jedná se predevším o portály, které se tvárí renesancne. Prvne si musíme uvedomit, kdy se Vladislavský sál dokoncuje - je to nekdy v devadesátých letech patnáctého století, tj. k nám renesance ješte nedorazila, pouze pár ojedinelých príkladu na Morave, kam se to dostalo pres Madarsko. Benedikt Ried tedy videl renesanci hlavne na na nákresech, ale naživo se s ní patrne nepotkal. Proto renesancní portály vypadají tak, že z celního pohledu se tvárí jako renesancní portál (v míre detailu, jaký se dá pochytit na skicách ci nákresech), ale stavební provedení je ryze stredoveké, tj. když se podíváte na opravdu renesancní (ci barokní, klasicistní neorenesancní,...) portál ci ostení okna, tak portikus ci edikula (proste to orámování vstupu nebo okna) predstupuje pred samotnou hmotu zdi, kdežto stredoveké vytvárení portálu vzniká ubíráním hmoty zdi, címž vzniká profilace. Zde máme renesancní tvarosloví, ale portál je "zanoren" do tlouštky zdi, protože to delali lidé zvyklí to takhle delat po generace a jen proste koukli na maluvku a vysekali to do tlouštky zdi.
Ke zvláštnostem Riedovské renesance lze také pripocíst jeho hravost a odvahu, jak si renesancní vzory upravil, jak se mu to líbilo, napríklad pretocený pilastr pri vstupu do snemovny.

Snemovna
si zaslouží také trochu pozornosti, i když je už úplne z jiné doby.T ato cást paláce byla postavena již v období panování krále Václava IV. (a rozšírená a prestavená Benediktem Riedem, ale soucasnou podobu jí vtiskl po požáru Pražského hradu v roce 1541 Bonifác Wohlmut v letech 1559 - 1563, kdy místnost zaklenul sítovou klenbou. Interiér zdobí obrazy habsburských panovníku 2. pol. 18. století, dále jsou zde renesancní tribuna nejvyššího písare Království ceského a novogotická kamna. V tomto prostoru v minulosti zasedal nejvyšší zemský soud a scházely se stavovské snemy Ceského království. Nekoho by možná mohlo napadnout, proc již v dobe plne renesancní je opet použita žebrová klenba. Toto žebroví nemá prakticky vubec žádnou nosnou funkci, je ciste dekorativní. Jedná se tedy o takovou napodobeninu gotiky pul století po tom, co zde gotika skoncila. Ani nemužeme podezrívat Bonifáce Wohlmuta, že by renesanci neumel, Mícovna v severních zahradách je toho dostatecným dukazem. Zase nám nezbývá než trochu spekulovat a podívat se po objednavateli, kterým byl stavovský snem a zdejší ceští páni se opet uchýlili k historismu, zde už tedy skoro k proto-neo-gotice, zrejme za úcelem odkázat na stredové výsady vysoké šlechty, které se pod centralisovanou mocí Habsburku ponekud smrskly.

Jezdecké schody
Zde krome zajímavého renesancního portálu stredovekého ražení mužeme obdivoat další ze škály Riedových kleneb. Hustá sít nad schody se navzájem protíná a pretíná, jak je v pozdní gotice zvykem. Klenební kápe jsou již natolik malé, že zde nebyl žádný problém to všechno vyzdít "z ruky." Pokud jimi sejdeme až dolu, nalezneme zde tri portály. Proti nám je nejzdobnejší portál do staré románské cásti, kde v Jagellonské dobe byl Desky Zemské, tj. neco jako nynejší katastrální úrad. Po pravici mužeme všimnout ješte zajímavého sedlového portálu, který byl velmi oblíben po celou gotiku od nejvyšších kruhu až po lepšího sedláka.

na záver se zmíním o dvou klenotech parlérovské gotiky, které, kdyby prežily požár v roce 1541, tak bychom je našli v ucebnici svetové gotiky. V pudorysu jsou vyznaceny žlute, jedná se o unikátní tocité samonosné schodište u Ludvíkova krídla a kaple všech svatých

O kešce

Keška je klasická lock-lock krabicka v míste, které je prístupné jen v otvíracích hodinách a jen v letních mesících (pro zimní mesíce snad ješte vymyslím alternativu nekde jinde). Finálka je v zahrade na valech a lze odlovit IMHO vcelku jednoduše, žádné speciální výbava není nutná, ale pouze v otvíracích hodinách Zahrady na Valech. Zahrada je prístupná ZDARMA. Do kešky patrí samé pekné veci, jsme preci na královske urovni, zejmena pak travel-bugy, geocoiny, CWG, personal sigitemy, at si nedeláme pred prípadnými zahranicními geokolegy ostudu.
Zjištení finálních souradnic není nijak težké, opet stací odpovedet na pár otázecek, které hrave zvládnete pomocí listingu. Finální souradnice jsou do vzdálenosti sto metru od samotného sálu.

Otevírací hodiny Zahrady na valech jsou:

duben až ríjen - 10 - 18

Keš je na souradnicích:

50°05.VDI

14°24.SAL

Vladislavský sál postavil:

Benedikt Ried V = 4

Bonifác Wohlmut V = 5

Petr Parlér V = 6

Administrativní komplex, který byl záhy k sálu pristaven se nazývá

Purkrabství D = 2

Ludvíkovo krídlo D = 3

Zemské desky D = 4

Kaple Všech svatých bývá prirovnávána k

Saint-Denis I = 8

La Chapelle I = 0

Notre-Dame v Paríži I = 5

Klenbu použitou ve Vladislavském sále nazýváme

krouženou S = 1

sítovou S = 2

vejírovou S = 3

Za doby Vladislava Jagellonského se domohli nejvetší moci

meštané A = 1

duchovenstvo A = 2

vysoká šlechta A = 3

Mezi znaky pouze pozdní gotiky patrí

sedlový portál L = 3

žebroví tvarované rostlinnými motivy L = 6

klášterní klenba L = 9

Old Royal Palace
The Old Royal Palace served as the residence of Bohemian princes and kings until the 16th century. It was built upon the relics of a Romanesque palace of Prince Sobeslav. Additional reconstructions in the Gothic and Renaissance styles were initiated by famous Czech kings Premysl Otakar II, Charles IV, Wenceslas IV and Vladislav Jagello. Its most noteworthy part is the Gothic Vladislav Hall - the largest profane hall of medieval Prague (1487 - 1500, Benedikt Rejt) with a remarkable rounded rib vault, today the venue of presidential elections and ceremonial events.

Little about history and about Vladislaus Jagello

Bohemia was on the best way to be the leading country in late gothic in the Europe, espetially when we look atthe beauty style madonnas of the perion of Wenceslaus IV. But thean came the hussites and the whole generation was lost in the fire of war and there was no place for architecture. After the war came the ancestor of Vladislaus, George of Podebrady.
Vladislaus II of Bohemia and Hungary, also known as Ladislaus Jagiellon (Czech: Vladislav Jagellonský, Hungarian: II. Ulászló, Croatian: Vladislav II. Jagelovic, Polish: Wladyslaw II Jagiellonczyk); (1 March 1456, Kraków, Poland – 13 March 1516, Buda, Hungary) was King of Bohemia from 1471 and King of Hungary from 1490 until his death in 1516. He was also a knight of the Order of the Dragon.
Vladislaus was born Wladyslaw on March 1, 1456, the son of King Casimir IV of Poland and Great Prince of Lithuania, the then head of the ruling Jagiellon dynasty of Poland, and of Elizabeth of Bohemia, daughter of Albert II of Germany. He was christened as the namesake of his maternal uncle King Ladislaus the Posthumous of Bohemia and his late paternal uncle Vladislaus of Varna, an earlier king of Hungary.
He was proposed for the Bohemian throne by the widow of the previous king, George of Podebrady, and was crowned as the King of Bohemia (Vladislav) on August 22, 1471. He was crowned as King of Hungary on September 18, 1490, in succession to Matthias Corvinus, who had also claimed the Bohemian throne. No regnal number was used by Vladislaus at the time, but works of reference retrospectively assigned him various ordinals for each of his kingdoms. The most usual number is II, though he was also the seventh Ladislas (VII) on the Hungarian throne and the fifth Vladislav (V) on the Bohemian throne.

For the understanding, why Vladislaus claimed the throne, it is necessary to know something about social-political situation in Bohemia. The country was devasted by Hussites and George of Podebrady was the first king, who had some respect, but he was utraquist (oppostie of catholics) and catholic nobles claimed Matthias Corvinus, because they didn't want to be ruled be utraquist king, so George gave ip to create a dynasty and managed, that catholic monarch, also known as very calm man, who wouldn't be against utraquist nobles, would have been the Bohemian king.
The period after the death of George of Podebrady was a time of conflict for the Bohemian throne and Vladislaus was unable to confront it. At the time of his arrival in Prague, he was only fifteen years old and significantly dominated by his advisers. The succession conflict was settled in 1479 in the Peace of Olomouc, which allowed both Vladislaus and Matthias Corvinus to use the title "King of Bohemia." Vladislaus would reign in Bohemia proper, while Matthias gained Moravia, Silesia, and the two Lusatias. The deal also stipulated that in case of Matthias' death, Vladislaus would pay 400,000 gold (contemporary currency, not "gold") for the entirety of the Bohemian lands. However, this payment was not made once Vladislaus became King of Hungary after the death of Matthias.
The "Kutnohorian deal" in 1485 practically eliminated Vladislaus' power and granted it to the nobles. The deal in its original form would have been in effect for 31 years, but was extended in 1512 to "all times." He was a cheerful man, nicknamed "Vladislaus Bene" (Polish: Wladyslaw Dobrze, Hungarian: Dobzse László) because to almost any request he answered, "Bene" (Latin for "(It's) well"). His reign in Hungary was largely stable, although Hungary was under consistent border pressure from the Ottoman Empire and went through the revolt of György Dózsa.
He was married three times, first to Barbara, daughter of Albert III Achilles, Elector of Brandenburg, then to the widow of Matthias, Beatrice of Naples, daughter of Ferdinand I of Naples. His third wife was Anne de Foix, who finally gave birth to his only surviving legitimate children, Anna of Bohemia and Hungary and Louis II of Hungary and Bohemia. Vladislaus died on March 13, 1516, and was buried in Székesfehérvár.
Vladislaus' ten-year-old son Louis succeeded him on the thrones of both Bohemia and Hungary. His daughter Anna was married in 1515 to the future emperor Ferdinand of Austria, a grandson of Emperor Maximilian I Habsburg. Therefore, after the death of Louis at the Battle of Mohács, the succession devolved through Anna to the cadet line of eastern Habsburgs.

The Vladislaus Hall

The extension of west wing of the two north-oriented wings was the first work to take place as part of extensive rebuilding of the Royal Palace during the reign of Vladislav Jagiellon. Behind the earlier gate, built during the reign of Charles IV (see 2.001) a passageway was built with two rooms in the storey above it. The larger of the rooms (often incorrectly called Vladislav's bedchamber) was for holding private audiences; it has an intricate ribbed vault without corbels; the intersections of its ribs are emphasized with twisted, gilded leaves; the bosses bear the coats of arms of the various lands of the kingdom; the escutcheon above the window bears the King's monogram. This is believed to be the work of Hans Spiess.

The large hall, named after Vladislav, who commissioned it, is built in the outer walls of Charles IV's palace. All but one of the earlier windows have been walled up and the architect Benedikt Ried added large new windows. Benedikt, who came from southern Germany, should be taught from the successors od Peter Parler's building company, that had fled from Bohemia during Hussites Wars.

The jambs-which have fluted pilasters on the north facade and half-columns on the south-are the oldest details of Renaissance architecture in Bohemia. The predominantly foliated capitals are particularly remarkable. Ried gave the interior a bold Late Gothic vault with double-curved ribs which, in the middle of each of the five bays, form a stylized six-leafed flower, it is named helical vault. The vault is borne by robust pillars built into the outer walls. Consequently the vast hall is distinct for its openness, and constitutes the largest vaulted room of its day in a secular building. Its east face (deformed by an added portal) is articulated by a trio of large windows with fluted pilasters twisted 45 degrees. The main entrance led over the Riders' Staircase with an intricate vault whose ribs emerge from the surface at various levels. The spiral staircase at the south-west corner served the hall alone. Its vault is preserved, but the original central post formerly consisted of three slim columns carrying the vault. The space of this staircase was later linked up with what is known as the "Ludwig Wing" (after Ludvík Jagiellon, reg. 1516-26), which was enclosed during Jagiellon adaptations in 1503-10. Inside, the Ludwig Wing has even later Gothic ribbed vaulting. On the surface, however, its facade is thoroughly Renaissance. The two-flight staircase from the time of construction has a surprisingly modern appearance.

There is the place, where we should summarize the signs of late gothinc and high gothic

High Gothic:

-when several ribs should meet one other, the met in one point

-pillars and columns have heads, from which go the ribs from one point too

-the profile of the rib don't change the shape

-skewback goes diagonal not horizontal

Late Gothic:
-the ribs don't met in one point, it isn't accurate
-the ribs could have organical profilation
-there are pillars and columns without head and ribs are joining it inaccurate
-there are sophisticated vaults as trace vault, fan vault, helical vault
-there aren't strictly separated vault chambers.

All saints Chapel

This chapel was built by Parler's building company and it was compared with Saint Chapelle, because it used to be sceletical structure composed from windows and pillars only. But it was all lost during the grat fire and contemporary All Saint Chapell is reminiscency of gothing from the 16th century.

About the cache

Cache is classic lock-lock container and it is accessible only during the season, when the Garden on the rampart is open. To the cache, please, give what you want, it should be rather nice, we are at the royal court, espetially TB, GC, CWG or sigitems.
Final coordination are not more than 1/10 mile distance from the origin

Opening hours for garden on the Rampart are

April - October 10am - 6pm

50°05.VDI

14°24.SAL

Vladislav's Hall was built by:

Benedikt Ried V = 4

Bonifác Wohlmut V = 5

Petr Parlér V = 6

Administration comlex nearby, which was built almost contemporary were

Stewart Hall D = 2

Ludvík (Luis) Hall D = 3

Landowner's Descs D = 4

All Saints Chapell is comparated with:

Saint-Denis I = 8

La Chapelle I = 0

Notre-Dame v Paríži I = 5

The vault in the Vladislav's Hall we known as

helical vault S = 1

tracery vault S = 2

fan vault S = 3

During Jagello era were the most powerfull

urban citizens A = 1

clergy A = 2

aristocracy A = 3

Among the signs of late-gothic is:

saddlebacked portal L = 3

ribs shaped like a organic forms L = 6

cloister vault L = 9

I case of closing one part of the Garden on Ramparts, where the original cache was placed, there is a new one, micro cache, which coordinates you must count from this shape:

tj.: final 2 = 50°05.VDI - 00°00.021
14°24.SAL - 00°00.063
there are lots of muggles, use hint
.

Click To Rate This Cache