Krupka

V sobotu 9. listopadu se pár z nás rozhodlo, že by bylo dobré se někam vydat vlakem, když už si zakoupili ty lídlenky. Nakonec padlo rozhodnutí na výlet do Krupky na tamní sérii čítající 21 tradičních keší + jednu mysterku (bonus). Což se hodilo i mě, protože jsem se chystal do Mostu a tak jsem si udělal malou zajížďku. Sraz měl proběhnout u Burger Kinga na hlavním nádraží v 8:15

Jelikož ráno dost hustě pršelo, sestava byla nakonec skromnější a to konkrétně ve složení:

• Dekameronnn
• Surikatí team
• ipsylonka
• má maličkost 🙂

Já kvůli budoucímu přesunu do Mostu jsem jel autem a přidala se ke mě ipsylonka. Trpělivě vyčkala až si dám svůj základ dne (snídani) v Burger kingovi, zatímco se Dekameronnn společně se Surikatím teamem vydali na cestu mezinárodním rychlíkem, stejně jako asi 100 mladých asiatů, co předtím seděla na hlavním nádraží spořádaně a tiše na zemi v 5 řadách. Kdo neviděl, nepochopí. Kéž by takto hodné a spořádané byli i děti na táboře, kde dělám vedoucího. Ale to už odbíhám, zpět k našemu sobotnímu odlovu.

Poté, co jsem do sebe naházel snídani jsme vyrazili s ipsylonkou na cestu. Nebylo kam spěchat a proto se ani na dálnici naše rychlost neblížila povolenému maximu a také výjimečně nebyla vybrána nejrychlejší trasa, ale krásná trasa napříč českým středohořím. Na benzínové stanici v Teplicích jsem naplnil nádrž a nakoupil si pití na cestu. Na nádraží i kvůli špatně nastavenému cíli v navigaci (k první keši) jsme dorazili jen chvíli před příjezdem vlaku. Zbytek skupiny jsme tedy vyzvedli na nádraží v Bohosudově a společně jsme se autem přesunuli blíže k začátku trasy.

Naší první zastávkou byla keš Hrbitov travel bugu v Krupce a dále jsme již pokračovali na Sérii Krupka jak jinak, než směrem vzhůru. Začátek trasy byl dost ošklivý – na cestě spousta listí a hlavně bahno. Klouzalo to, nešlo se vůbec lehce. Inu ono i bez toho bych do toho kopce funěl jako muflon, byl to pořádný krpál. To si můžete prohlédnout na obrázku níže. Dekameronnn nám připravil krásný graf.

Ale na druhou stranu cesta ubíhala kupodivu docela rychle a říkali jsme si, že bychom mohli stihnout být do 14h na eventu Bazilikou napříč historií, který se ten den pořádal v Krupce. Kešky o velikosti micro (PET polotovary) byly dobře zaměřeny a jejich nalezení nám nečinilo problém. Většinou byly ukryty u nějakého stromu pod kamenem. Když jsme dorazili k deváté keši ze série, padl dotaz, zda si nezajít pro keš Kesselteich k horskému jezírku. Je to jen cca 500m vzdušnou čarou přeci. Po chvilce dohadování jsme tedy vyrazili jak jinak než směrem vzhůru pro tuto keš s tím, že to tam pak nějak švihneme zpět na trasu. Jezírko bylo krásné a u keše jsme potkali kačera s jeho drahou polovičkou, pokecali jsme, podaroval jsem jim tužku a propisku.

To co na mapě vypadá v pohodě, je občas prakticky příkrá stěna pokrytá kamením, blátem a to vše je zahaleno silnou vrstvou mokrého listí a tak jsme po zvážení několika alternativ šli zpět cestou, kterou jsme přišli. No zdržení to bylo a čas najednou už nebyl tak přívětivý a já se rozloučil s myšlenkou hecnout kolegy a zapojit se na eventu do soutěže. Nakonec jsme zjistili, že jsme to mohli od jezírka vzít jinou cestou, ale co už. V mapě jsme ji nikdo neměli a nechtěli jsme riskovat zbytečné bloudění.

Konečně se šlo po cestách, kde bylo stoupání většinou snesitelné a bláta také ubylo. Hledání keší probíhalo naprosto v pohodě jen tak mezi řečí, občas jsme dokonce a pár metrů přešli 🙂

Další ošklivý úsek byl cestou k PG cache Krupka. To jsem opět při cestě vzhůru stačil celé triko. Lock&lock krabička velikosti small byla po sérii krabek velikosti micro vítaným zpestřením. No myslel jsem, že máme pro tento den těch hnusných úseků vybráno … já bláhový! 😀 Cesta dále po sérii probíhala opět standardně – občas jsme netrefili správnou cestu, občas jsme nevzrušeně přešli krabku při družném rozhovoru, neustále jsme brblali, že cesta vede snad neustále směrem vzhůru atd. To vše až ke keši s pořadových číslem číslo 17.Tam jsme hledali a nemohli najít dlouhou dobu. Nakonec myslím ipsylonka sáhla do skrýše a ukázala nám, že keš je na svém místě a my jen trpíme geoslepotou. Touto keší se celá cesta láme směrem dolů a my se rozhodli se předtím řádně posilnit. Snědli jsme tedy část svých svačin a hodili si drobný odpočinek. Během těch pár minut, co jsme zastavili, jsme stihli prochladnout a tak jsme se zase honem dali do pohybu. Vítr byl opravdu ledový a k tomu ta mokrá záda v tu chvíli nekrytá batohem.

Cesta dolů byla utrpení a hlavně v mém případě ve znamení různých podklouznutí a pádů. Cesty (a nejen ty), byly pokryté listím, pod ním se skrývaly díry (jednou jsem se do listí zabořil až po kolena), kameny, které se také krásně sunuli a samozřejmě úplně vespod toho všeho bylo bahno. Ale zase jsem si cestou dolů vzpomněl jak jsem se tu proháněl na kole na místní downhillové trati. Na lanovce jsme viděli 2 bikery, co jeli nahoru. No neumím si to na tom listí představit. I za sucha je to dolů docela hardcore. U bývalého dolu Barbora jsme si udělali nějaké ty fotky na památku. Hlavně, že jsme si říkali, jak někde nahoře až bude hezký výhled uděláme nějaké fotky, které najdete pod článkem.

Odlovení zbytku série bylo již jen otázkou chvíle a po posbírání všech indícií a dosbírání poslední tradičky ze série jsme mohli vyrazit na bonusovou keš. Cesty, které jsme vybírali a po kterých jsme šli, byly jedna horší jak druhá. Částečně po nějakém svahu, částečně po downhillové trati, kde jsme čekali, kdy nás dojedou bikeři a smetou – nedělám si iluze, že by se jim podařilo zabrzdit. Ale k bonusové keši jsme se zdárně dostali a mohli tak slavit úspěch. Bonusová keš byla velikosti regular a jak už to bývá, plná kindrbordelu, různých kartiček atd.Kousíček od bonusové keše vedla cesta, po které jsme se vydali dolů směrem k autu. Padl návrh, zda nepůjdeme nejdříve na event Bazilikou napříč historií, ale vzhledem k avizovanému ukončení logování ve 14h, jsme se rozhodli dojít pro auto a přesunout se už rovnou autem.

Přijeli jsme tam cca v půl třetí. Zalogovat nás bez problému nechali a navíc jsme dorazili pár minut před startem soutěže a tak jsme se stihli ještě povyměňovat CWG, prohlídnout si TB a GC, pokecat atd. 🙂 Následně jsme se vydali odlovit čerstvě obnovenou keš Biskupske gymnazium Bohosudov. Nejdříve jsme zkoušeli hledat metodou BF, jelikož se mi v C:Geo nechtěla načíst. Uloženou jsem ji neměl, přeci jen byla den předtím ještě disable. Nakonec se načetla někomu jinému, ale jak už to bývá, špatné přečtení hintu mělo za efekt, že už jsme po pár si minutách říkali, že máme totální geoslepotu. Nakonec se nám povedlo si přečíst hint správně a sáhli do toho správného spirolu 😀

Po tom všem jsme se začali rozhodovat co dále. Já měl namířeno do Mostu, ostatní se chtěli přesunout do Litoměřic ještě něco polovit. Ale díky hladu, chuti na pivo a i únavě jsme se rozhodli opustit Krupku a na návrh dekameronnna přejet do Teplic na jídlo a mít lepší výchozí pozici pro další cestu vlakem.

Teplice vezmu již jen ve zkratce 🙂 Zaparkovali jsme na Benešově náměstí kousek od Teplické průmyslové školy a šli něco zakousnout. Bylo půl čtvrté a restaurace, do které jsme měli zamířeno měla zavřeno. A tak nastoupil plán B a šli jsme jiné restaurace, kousek od Teplického Krušnohorského divadla. Nikam jsme nespěchali, dali si pivko či kofolu, najedli se a následně jsme se vydali odlovit nejbližší krabky a hlavně teplickou webku. První keš nesla název Krusnohorske divadlo, poté již přišla na řadu webka Morovy sloup/Plague pillar a nakonec jsme si skoro u auta odlovili SPS Teplice. Po vyzvednutí věcí z auta jsme se již za šera rozloučili a já se vydal směr Most.