Kadaňský potok – cesta tmou

Díky upozornění autora v jedné české geocachingové facebookové skupině jsem se dozvěděl, že se tato mnou stále okládaná kanálovka chystá pomalu do archivu z důvodu znepřístupnění vchodu mříží. A tak bylo na čase jen neuvažovat a začít jednat. Jelikož jsem měl v plánu se o víkendu vydat do mého rodiště, odkud je to do Kadaně, kde jsem studoval střední školu blíže jak z mého aktuálního bydliště, bylo rozhodnuto. Jelikož den mého plánovaného odlovu korespondoval s dnem vyzvednutí keše autorem, zkusil jsem se s ním domluvit, že bych šel s ním na zaručené LTF. Dal jsem ještě vědět mosteckým kačerům a tak se začalo domlouvat kdo by kdy mohl. Nakonec díky mnou vymezenému času mohli dva, konkrétně Pizduchovi a Diablo74. Lehce po 15h jsem je oba postupně vyzvedl a vyrazili jsme směr Kadaň. Cestou jsem se informoval, kdy se chystá owner a po zjištění, že až někdy později večer jsem z něj vytáhl ještě nějaké informace k snazšímu odlovu. Hlavně mě zajímalo, zda v Kadani také mírně prší a co si myslí, že to udělá s hladinou potůčku. Po ujištění, že je chodba velká a že jestli nebude pár minut vytrvale pršet, tak výši hladiny to nebude mít vliv.

Když jsem dorazil do Kadaně, dýchla na mě nostalgie z mých studentských let. Ach to byly časy, krásné a zároveň náročné. Dorazili jsme na parkoviště pod hradbami, kousek od úvodních souřadnic. Tam jsme se převlékly a přezuli do holinek a vyrazili směr Ohře. Když jsme nalezli vstup na cestu tmou, přemýšlel jsem, zda ten kousek skočit. Poté jsem si živě představil, jak mi to v těch holinách uklouzne a já se vymáchám hned na začátku. Takže varianta druhá, slézt to po zídce dolů a poté chytat Pizduchove do náručí. Když seskočil i diablo74, mohli jsme se vydat na cestu. Prvních pár desítek metrů se jde ve známém předklonu a zhruba v půlce jsem začal cítit záda a stehna. Naštěstí tento úsek byl docela krátký a my se po chvíli mohli narovnat.

Poté se již šlo v pohodě tunelem o velkém průměru. Mě hned po chvíli došla baterka v čelovce a náhradní jsem měl kde jinde než v autě. Návrat nepřipadal v úvahu a tak jsem vzal za vděk obyčejnou diodovou čelovkou. Kdo už pár kanálů resp. zatrubněných potoků prošel, asi ví, co jsme cestou míjeli, potkávali atd. Pavouci, různé malé krápníky a další „zajímavosti“. Cestu jsme si zpříjemňovali pozorováním a zkoumáním toho nejzajímavějšího, ale snažili jsme se moc nezdržovat. Přeci jen nás dle listingu čekala celkem 1km dlouhá procházka. Když se přiblížila první zatáčka, citelně ubylo výlezů na povrch, kterými dolů proudila voda a denní světlo. Po dalších desítkách metrů se do té doby příjemné, vybetonované či jinak upravené dno začalo být čím dál tím více nevyzpytatelnější. Díry byly občas hluboké tak, že holinky málem svou výškou nestačili. Teď už jsme tolik po stěnách a stropě nekoukali, čučeli jsme si totiž pod nohy, abychom blbě nešlápli a neskončili v lepším případě jen mokří. V jednom úseku se navíc objevil nějaký větší přítok a hladina tam tak byla též větší. Za ním se to srovnalo a už zbývalo jen dojít na konec a najít keš.

Když jsme došli na konec, začali jsme hledat a dle hintu jsme odhadli místo s tím, že v rozumné vzdálenosti jiné není. Prozkoumali jsme to tam zbytečně, odkrokovávali jsme si vzdálenost od konce a stále nic. Proběhlo tedy volání ownerovi, který si vzdáleností nebyl jist a tak jsme šli hledat dále. Nakonec se mi povedlo keš najít cca 2x dále, než bylo uvedeno v listingu. Zapsali jsme se do logbooku, podívali se na pár posledních zápisů a mohli jsme keš zase uložit zpět.Bohužel na keši chybělo víčko, ale jelikož jsem věděl, že pár hodin po nás půjde owner krabičku vyzvednout, rozhodl jsem se to nijak neřešit. Cestou zpět jsme zkoumali velkou odbočku, která byla na konci, ale nakonec jsme se rozhodli, že nebudeme lézt někam do neznáma a že cestou zpět si chceme prohlédnout jiné věci a udělat pár fotek. Cesta zpět byla tedy dost podobná jen s tím rozdílem, že jsme více zkoumali různá zákoutí. Na konci se opět s pokorou uklonit a vysoukat se ven, vylézt zídku, dojít k autu, převléknout se a přezout zpět a protože nás už mírně tlačil čas, tak jsme nasedli do auta a jeli rovnou zpět do Mostu. Nakonec z toho bylo LTF a další zážitky.

Marek-26

Kačer, spammer, řidič ... Rád podnikám výlety se skvělými lidmi za krabičkami a rád poté své zážitky zvěčňuji v podobě článků.Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *