Jak prazskychytrak dobýval Brno :-)

Když jsem si volil přezdívku, nedumal jsem nad tím, že se stane lehce kontroverzní a snadno zapamatovatelná. Ale teď si představte, že s takovou přezdívkou vyrazíte na Moravistán 😆 Už jen pomyšlení na to, jistojistě v těchto dalekých krajích vyvolávalo rozruch, jinak by se totiž nedělo to, co se vám pokusím přiblížit…
Začalo to zcela klasicky, koupil jsem si Lídlenku a v duchu si říkám, kam asi vyrazím. V Brně je pár archiválek, nejstarší wigo…bude to sice takový nudný městský výletík, kterých znám z Prahy habaděj, ale tak co, mrknu tam. Vstávačka v půl šestý, v 6:39 mi jede vlak, po deváté jsem v Brně, za 2hodinky a něco, to jde. Vlak vyráží na minutu přesně. Ještě nemám úplně naplánováno, kudy se budu v Brně pohybovat, tak vytahuju papírek a začínám si dělat přesný rozpis přes které krabičky půjdu a kde budu přejíždět šalinou mezi delšími úseky. Krása, mám hotovo, přijíždíme do České Třebové…když v tom…
Zachrchlá vláčkový reproduktor: „Dámy a pánové, jménem společnosti České dráhy, se vám velice omlouváme, ale kvůli technické závadě na železnici, měníme směr naší jízdy a pojedeme do Brna přes Olomouc a Břeclav. Děkujeme za pochopení“
Hned na to se ozve automatické hlášení: „Vlak je připraven k odjezdu. Příští stanice, Brno. V Brně je možné využít naší partnerské společnosti taxi, taxi, taxi, která bude…“
Vlakem to začalo bouřit…“To si snad dělaj prd*l ne?? Cože jako že co?!? Přes OLOMOUC A BŘECLAV? Co to tam kecali na konci? To mám jet do Brna taxikem? Paní průvodčí, co se stalo???
Paní průvodčí povídá: „Moc toho nevím, ale někde u Brna spadla trolej, musíme jet obklikou, v Břeclavi bude přistavěn náhradní spoj…“
No paráda! Já to věděl! Brňáci zjistili, že k nim do štatlu si to míří prazskychytrak 😀
„Tak to né, valíme mu shodit trolej! Cajzl, bude valit čučky frájer, Štatl a Špilas nedobude!“ Zatím co si to vlak valí na Olomouc, smutně si prohlížím svůj precizní plán navštívených kešek a zjišťuju, že se do Štatlu dostanu o dvě hodiny později. A tak jedenáctá, to zase není tak hrozné, stále spousta času. Notně prodloužená cesta i celkem ubíhá, pozoruju vietnamku vedle, jak si brnká na housličky. Když vlak někde brzdí, rychle na internetu projíždím, jestli se někudy do Brna nedostanu rychleji, nic, tam prostě žádný vlak nejezdí… Hurá! Je tu Břeclav! EC vlak pádí dál směr Vídeň, lidi se kupí v odjezdové hale, spoj na Brno jede za 15minut…ulovím si tu nějakou keš! Nejbližší keš je tu ale asi 700m od nádraží, vybíhám, uběhnu asi 400m a pak se raději vracím, to nestíhám a nechci si nechat ujet vlak. Přicházím do haly a tam se dozvídáme lehoučce nepříjemnou zprávu. Máme pro vás nepodstatné upřesnění, trolej je spadlá mezi Brnem a Břeclaví, tudy vlak do Brna nepojede. NO TO UŽ SI SNAD DĚLAJ…! Dozvídáme se ale i lepší zprávy, z Brna nás jede zachránit autobus, ale nikdo neví, kdy přijede, ale pak pojede rovnou do Brna. No paráda, lidi se kupí u autobusové zastávky…každopádně, když teď autobus vyjel, nebude tu dřív než za půl hoďky pomyslím si. To stihnu pro tu zdejší keš. Odlov Kaple na první dobrou, juhůůů, bude 12hodin a já mám první keš! Vracím se…a autobusová zastávka prázdná…DO PRD*LE! Jistěěě, prazskychytrak si odskočil, rychle přijel autobus a rychle pryč 😀 Ale zřejmě nejsem první prážák, kterému se tu tohle stalo, hned vedle mají celkem trefnou sochu pro tyhle situace (viz foto). Ale praotec Moravan se slitoval, za dvě minuty jede spěšný vlak směr Brno, rychle do něj! No jo, jenže ten kvůli spadlé troleji jede jen do Šakvic, díra světa uprostřed ničeho, ale tam bude prý přistavěn autobus. To je mi jedno, už si to opravdu beru osobně a dávám si cíl, že chci dobejt Špilas! Spěsný vlak, oproti EuroCity, opravdu nespěchá a zastavuje v každé dědince 😐 . Konečně se ale doplahočil do Šakvic a tam hurá do autobusu…Z následující fotky můžete už podle výrazů nabýt dojmu, že je tu omylem a že se jedná o fotku z pražského MHD v pondělní špičce, když lidi jedou do práce, ale není tomu tak! Toto je náhrádní doprava za vlak kdesi v Moravistánu 😆 Čekal tu na nás totiž normální kloubák brněnských MHD 😆 Řidič vypadající, jako když jej právě vzbudili suše utrousí „Cestu tak nějak znám“. Teď si ale představte, jak to vypadá, když se do JEDNOHO kloubáku přesune celý vlak 😀 Ještě že jsem měl rychlé nohy a sednul jsem si. Jet nějakých 50km nasáčkovaný ve stoje, bych teda fakt nechtěl. Samotné popojíždění a zastavování v okolních vesničkách, byla groteska sama, protože jsme vždy zastavili u nějakého nádraží, průvodčí vyskočila, řekla lidem, že se do autobusu nedostanou a ať čekají na další, který „někdy“ přijede. Kor v době chytrých mobilních telefonů, kdy tohle všechno šlo vyřešit jednou smskou do okolních nádraží a mohlo se jet rovnou na Brno, stejně nikdo nikde jinde nevystupoval. Nálada v autobusu ale i tak zůstávala dobrá (ač to z fotky nevypadá), vtipkovalo se, nejvíc to samozřejmě schytávala průvodčí z vlaku a řidič, ale co mohli dělat, vtipkovali s ostatníma.
A sláva nazdar výletu, už jsme tady, už jsme tu! Je přesně 13:28, dorazili jsme po 7 hodinách do Brna, juhůůů! 😆 Frontální útok na Brno odražen, po urputných bojích z druhé strany jsem se sem konečně probojoval 😀 Aby jste si celou situaci mohli lépe představit, zde je taková malá mapička, červená označuje ideální cestu, černá označuje, kudy vedla objížďka. Ač jsem s Lídlenkou výlet po celé republice neplánoval, když už člověk má tu možnost, proč se neprojet, že. Času na lov už moc není, tak hurá si spravit náladu na místních berxovkách Výtah a Pokojíček. Cestou nacházím první archeo, takže náladička na maximu. Šalinou trochu popojet a jdou se kosit dalších archiválky a pak hurá na Špilas! Útok z druhé strany na Brno se povedl, stejnou taktiku tedy volím i zde. A daří se! Zapínám wigo Delova koule na Spilberku a zjišťuji, že odlov nebude jen tak. Ale hned vedle nalézám silnou pomůcku v podobě detailní mapy zdejšího kopce, s tou to jde jako po másle. Sem tam, se mi sice při útoku na okolní kešulky, motají do cesty brnomudlové. Tu začne malý synáček od rodinky čůrat pár metrů od keše, rodinka okolo pindíka uspořádá sešlost, slaví, hodují, po čtvrt hodině odcházejí, hned u další se mi tlepne na sedačku zamilovaný páreček, který nevypadá, že by v nejbližších hodinách, dnech, plánoval odejít, ale to už k celému dni, tak nějak patří a tak jen s pokrčenými rameny pokračuji dál. Jeden z hlavních cílů, dobýt Špilas a ukončit nejstarší wigo, je ale splněn! Vyhrál jsem! A tak si prohlížím dobytý Špilas ve večerním osvětlení a dmu se pýchou 😀 .

Zbytek večera už se nesl v celkem poklidném duchu, našel jsem si pár dalších archiválek, navštívil jsem keš u opuštěného stadionu. Za úplné tmy má místo krapet děsivou atmosféru, ale nedaleko stála v autě hlídka policie, takže když by se blížil nějaký divoký brňák, snad by mě zachránila brněnská policie 😀 No ale to už se blíží čas večeře a všude po okolí je slyšet můj kručící břich. Nakladaný hermoš by to tentokrát moc nespravil a tak se vrhám do víru vietnamských restaurací, pod vidinou hromady nudlí na talíři. Tu objevuju až u nádraží a splnila mé očekávání dokonale, porce opravdu obrovitá, stůl se zdařilou 3D skládačkou a vůbec vše okolo bylo takové vietnamské, líbilo se mi tu. Ale nesmím se tu moc zdržovat, po příjezdové grotesce, nechci nic nechávat náhodě a tak pojedu raději předposledním vlakem v 19:39, příjezd ve 23:00. V 19:29 platím, rychle vybíhám, na první dobrou nalézám keš Brno Main Station a hurá na vlak! Následující momentku nechávám plně v režii fotografie, povšimněte si detailu vpravo dole :-D…

Dobré, že? 😆  🙄 No tak supr, už se odtud nejspíš ani nedostanu. Ale stát na jednom místě nebudu, to by mě hned prokoukli a byl by se mnou konec. Šup do víru uliček. Jdu si tedy prohlédnout i místní katedrálu, ve světle pouličních lamp mi to tu připomíná naše krásné malebné město, kam dojedou všechny vlaky, ba dokonce i v pořádku odjedou. Trochu tu ale fouká, tak se zase schovám do uliček. Zde objevuji muzeum, kde se dozvídám zajímavou informaci, jak vznikl název Brno. Stalo se tak při stěhování národů, praotec Morav, unaven po vyčerpávající cestě a po nejednom vínu, dospěl na obzvláště nevábné místo na soutoku dvou veletoků, Zvratky a Slintavy. Rozhlédl se a pravil: „Brr!…no…co naděláme, už tu zůstaneme.“ 😀 No, co bych si tu ještě prohlédl, snad ještě chlapečka vystrkujícího na mě zadek z okna kostela a obří vibrátor 😀 , viz fotky…

To už se ale blíží konec zpoždění, vlak kooonečně přijíždí a já odjíždím zpátky k nám, do Prahy, městečka malebného, střediskového 😀 Každopádně, nic není tak hrozné, jak vypadá. I přes to všechno nepěkné, tenhle výlet byl prostě supr, čekal jsem nějakou nudnou městskou klasiku a nakonec z toho mám výlet, který si budu ještě dlouho pamatovat, článek se k němu psal skoro sám a je rozhodně o čem vyprávět. A vo tom to jeee 😎 Tak zas někdy Brno!