Jak jsme jeli na Matrix

Společně se Slaneckem jsme uvažovali, co o volnou sobotu. Jelikož jsme posledních pár dnů, možná i týdnů zaháleli a zplošťovali své zadky v kanceláři, volba byla jasná – jede se na stromky. Po chvílích plánování a dohad bylo jasné, že s námi pojede mira_d, který je již bez berlí a pajamora, nakonec bez dcerky, protože jí stále ještě nekoupil sedák. Cílů našeho výletu se nabízelo hned několik, ale nakonec to vyhrála série Matrix u Staré Boleslavi / Brandýsa nad Labem, kde nám toho ještě spousta chybí.

Sraz byl plánován na 9:30 na obvyklém místě a po zvládnutí všech klasických nástrah a logistických problémů jsme ve složení Slanecek, mira_d a má maličkost v 10h vyráželi směr Klánovice (pro neznalé, do Klánovic se jede přes Boleslav). Po cestě jsme se stavili ještě u benzínky nakoupit pití a kafe. Nakonec jsme ani „nezabloudili“ do McDonald’s, který stál hned vedle.

Jelikož měl pajamora ještě nějaké povinnosti, rozhodli jsme se, že s krabičkama z matrixu na něj počkáme a zajedeme si na jeden restík v podobě jednoho T5 betatestu, jehož minulé dokončení nám zhatili déšť, tma, zima, únava, frustrace a v neposlední řadě sršni. Dorazili jsme na parkoviště a nestačili se divit, kolik je všude houbařů a jaké rojnice se procházejí lesem. Vybalili jsme věci a vydali se za šipkou ke stromku.

Tam proběhla chvilka mých trapných neúspěšných pokusů o nahození a pak si to do ruky vzal mira_d a začal se učit nahazovat pomocí lanka a arboristického pytlíku. Nevím, zda to bylo tím, že jsem mu projevil důvěru obléknutím se do sedáku, nebo měl mira_d štěstí začátečníka anebo je přirozený nahazovací talent (po celém dni se kloním k této poslední možnosti), ale každopádně měl za chvíli nahozeno. Sice níže než jsme chtěli, ale to nevadilo. Natáhli jsme krátké lano a šel zkoušet dál. Strom ale usoudil, že tak jak máme nahozeno, to stačí a při jednom z pokusů si podržel nahazovací pytlík. Naštěstí to bylo hned vedle nataženého lana u kmene. Za chvíli jsem tedy již šplhal pro pytlík, a když už jsem se šplhal vzhůru, tak jsem sebou vzal dlouhé lano, abych ho umístil do koruny. Tentokrát se strom choval mnohem přívětivěji, byl suchý, žádní sršni v dohledu, jelikož bylo ještě dopoledne, tak i světla bylo dost. Po umístění lana jsem se já umístil do koruny a začal hledat, kde může být zavěšena keš. Ať jsem hledat sebevíc, tak jsem nic nenacházel. Ale to už se dole mira_d po přezkoušení od Slanecka vydal nahoru za mnou. Poté, co dolezl, se také usadil do koruny a přichytil se smycemi ke kmeni. To už se za námi lesem řítil i pajamora.

Mezitím, co pajamora lezl nahoru, jsme stále hledali a stále nenacházeli keš. Lezli jsme nahoru a dolů, doleva i doprava, vpřed i vzad, ale stále nic. Až najednou Slanecek vykřikla, že něco zahlédla a po chvíli i mira_d krabku uviděl. Zbývalo jen vyzkoumat, jak pro ni. Tento úkol padl na mě, protože ostatní jsou rozumní. Nebudu moc prozrazovat, ale bylo to na hraně mých psychických možností a za hranou rozumu. Když jsem vykoumal jak se zajistit, abych nezahučel dolů, vydal jsem se kombinací stylů píďalka a poskakující vrabčák s notně staženým hrdlem a půlkami pro keš. Šlo to dobře, krize byla cca 1,5m od keše, ale přišel jsem na další způsob jak se přijistit a i ten metr a půl padl. Ale co teď? Na to, abych vzal a otevřel krabičku, to chtělo obě ruce volné. No co se dalo dělat, sáhnul jsem po krabce, vyndal logbook a tužku a honem zpět do nějaké bezpečné pevné rozsochy. Tam jsem do logbooku obtiskl své razítko a chystal se tužkou z keše zalogovat ostatní, kteří seděli, stáli či viseli pode mnou. Ale ouha, tužka mi někde cestou vypadla. Ostatní začali slézat zase dolů. Nejdříve pajamora, který mi z batohu vyndal tužku a poslal mi ji nahoru. Poté se spustil mira_d mezitím co jsem já logoval a pajamora sundaval lano zvané „Černá mamba“. Po zalogování jsem se opět vydal ke keši, tentokrát už s menším strachem i když se stále velkým. Poté jsem se vrátil o patro níže, kde ještě byla Slanecek, která se také chystala spouštět dolů. Sedl jsem si nachvíli na větev, pokochal se výhledem i úžasným stromem a prohodil pár slov, abych ze sebe dostal to napětí. Shodil jsem dolů klukům druhé krátké lano, na kterém jsem se jistil cestou ke keši a Slanecek se vydala dolů s tím, že já pak v koruně přetahám lano tak, aby šlo stáhnout.

Po zabalení věcí jsme se vydali na domluvenou sérii Matrix. Dojeli jsme na parking a já hned hlásil, že je tu jedna stromovka, která není ze série, ale když je od nás cca 200m, byla by škoda jí neodlovit. Já už ji měl z výpravy s Hloustem, mimozakonem atd. Vydali jsme se tedy na keš Drive-out pro Petra aneb „typicka“ dikyzabodovka. Na nahazování se střídali pajamora a mira_d, který umístil jeden velmi slibný pokus. Bohužel se při polohování zasekl provázek s pytlíkem a při pokusech o vyproštění došlo k přetrhnutí. Mezitím přišli další 3 kačeři, kteří lovili na matrixu. Jejich minimalistická výbava (2x krátká dynamika a jeden prusík) ve mě zanechala dojem, že jsem zhýčkaný a zlenivělý jako medvídek koala. Na nahazování jsem se chystal i já, ale sotva jsem si vybalil a odmotal lanko, mira_d perfektně nahodil. Mám pocit, že mi to udělal schválně. Než mira_d a pajamora odlezli pro krabku, pípla nová krabka Autoskolka.

Po zjištění, že je vcelku nedaleko bylo rozhodnuto. Honem vyluštit a přesouváme se na FTF. No jelikož se jednalo o narozeninovou keš a oslavenec měl „shodou“ náhod nedaleko oslavu s dalšími kačery, bylo již na místě dost živo. Zařadili jsme se tedy na konec fronty a začali z Hojšího a Chevymy tahat nenápadně, jak na měsíčky. Naštěsti ne všichni přítomní lezli nahoru, někteří nechtěli zdržovat, jiní nechtěli mít teplé pivo, další pro změnu prahli po grilovaném mase atd. Nechali jsme si přetáhnout lano a první se nahoru vydal Chevyma. Jeho výbavu jsem mu jen tiše záviděl a sledoval, jak to zvládne nahoře, protože už co jsem sledoval ostatní, tak to tam tak lehké nebylo. Poté co sjel dolů se nahoru chystal Hojší a Chevyma mi potvrdil, že dostat se ke keši není tak úplně sranda. To už jsme tam zbyli sami a začalo se stmívat. Padl návrh, zajít si poté i na nedalekou HOMO go Home .. Poté, co Hojší přistál na zemi, jsem se vydal nahoru s čelovkou i já. Nahoře jsem se dost potrápil, ale nakonec jsem to dal. Slezl jsem tedy dolů a šel s Hojším a Chevymou na zmiňovanou HOMO go Home ..

Čekali nás otevřené dveře dokořán a tak jsme se obávali, aby nám z domečku nepřesídlili … Po vcelku rychlém nahození, které předvedl Chevyma se natáhlo lano a šlo se nahoru. Naštěstí Chevyma hlásil, že je vše, jak má být až na ty otevřené dveře. Hojší krabku již měl a tak jsem šel na řadu hned jako druhý. Ale na 11 mm laně to bylo trápení a makačka. Blokanty to moc neprojíždělo a musel jsem makat, abych se posunul alespoň o kousek výše. Navíc síly také pomalu ubývaly a v jednu chvíli, cca 2m pod keší jsme se na to už chtěl vybodnout. Navíc mi cestou vzhůru vypadl logbook. Ale kousl jsem se a dolezl ke keši a pokochal se jejím obsahem. Moc hezké to bylo. Dolů to naštěstí již trochu šlo a tak jsem mohl pustit Páju a Míru, kteří již čekali dole.

Po tom všem se spekulovalo, zda nepojedeme ještě na blízkou noční multinku, ale většina z nás již měla pomalu dost a viděla se v nějaké klidové poloze a tak jsme se rozloučili s Chevymou a Hojším a rozhodnuti si něco ugrilovat jsme vyrazili hledat oslavence a jeho bandu. Bohužel někdo ukradl hospodu asi i s oslavujícími a tak jsme se po delším rozhodování vydali směr domov.

Nakonec jsme tedy při výletu na Matrix neodlovili ani jednu krabičku z této série :o)