Hostivařské podzemí

Na prvního dne měsíce listopad roku 2013 jsme si domluvili na fóru výpravu do Hostivařského podzemí. Nakonec jsme se sešli ve složení já, fcbtomas, Askarinka, ipsylonka, Mufa, Surikatí team, Aranyafëa a keksíček.

Už sraz vypadal vcelku zajímavě, jelikož svolavatel fcbtomas v domluvený čas nikde nebyl. A to jsem měl strach, abych nedorazil pozdě, tak jsem utekl trošku dříve z práce. My ostatní už byli připraveni, já se stihl kompletně převléknout (v košili se mi do kanálu opravdu nechtělo 🙂 ) a vzít si holiny i když nám kolega říkal, že to jde v pohodě i bez holin. Po chvíli a telefonickém rozhovoru jsem šel za roh vyzvednout bloudícího fcbthomase, v blízké hospodě vyvolal exot ve žlutých holinách vlnu smíchu a určitě i veselou diskuzi. Za rohem už seděl fcbthomas, tak jsem ho nevedl a mohlo se vyrazit. Teda kačer, který nedorazí na udané souřadnice … 😀

No jo, ale kam vyrazit? Dobrých pár minut, možná i čtvrt hodinky nám trvalo, než nalezneme vchod do podzemí. Chodili jsme podél Botiče sem a tam až jsme nakonec nalezli. U vlezu/výlezu jsem hned zjistil, že je velmi dobře, že mám vysoké holiny. Prvních pár metrů podzemí se suchou nohou projít nedalo a dostat se do něj už vůbec ne. Inu zahýkal jsem jako oslík, seskočil dolů a pomohl kolegům a kolegyním dovnitř, což kolikrát znamenalo je vzít na záda, odnést cca těch 5-7m, odložit je, prolézt jim mezi nohama a vrátit se pro dalšího 😀 velká legrace i když mě stála nějaké ty síly, které pak v ozvěně (kam jsme vyrazili potom) chyběli. Když už jsme byli uvnitř všichni, vyrazili jsme prozkoumat ono Hostivařské podzemí. Tedy pár lidí vyrazilo již dříve a tak jsme je „dobíhali“ – další komická situace nás vidět. Nález kešky byl v pohodě a mám pocit, že jsme se nelogovali ani pod společným logem a hulákal jsem na vrchní zapisovačku všechny nicky. Na místě se udělalo pár fotek a zpět jsme se rozhodli jít stejnou cestou jako dovnitř. Byla sranda vidět ty, co měli jen obyčejné boty, jak se snaží otočit, aby se nenamočili. My co měli gumáky jsme prostě udělali čelem vzad a bylo 😀 i když já měl mokro v holině také, protože vrchní zapisovačka položila nohu do proudu vody pryštící z přívodní trubky a bylo to. Naštěstí té vody tolik nebylo. Cesta zpět úspěšně prokecána, poté jsem se ještě musel procpat dopředu, abych mohl lidi zase vynosit ven a ostatním pomoci.

Venku jsme se dohodli co a jak dále. Zkusili jsme najít mysterku botičské jezy 2, ale bohužel jsme nebyli úspěšní. Hledali jsme nejdříve na původním umístění, prohledali oba břehy Botiče a nakonec jsme zjistili, že keš byla přesunuta o 50 metrů na severovýchod. A tak jsme se vydali hledat kam jinam, než na opačnou stranu 😳 Nakonec jsme po chvíli hledání šli správným směrem, ale ke kýženému výsledku to stejně nevedlo. Keš jsme prostě nenalezli. Vrátili jsme se tedy k autům, kde nás opustil Aranyafea a my ostatní vyrazili na kanálovou multinu V ozvěně. Po zaparkování jsme se vydali ještě odlovit mystery keš Pavouci, kterou jsem měli cestou ke vlezu do ozvěny. Tam jsme byli úspěšní, hlavně díky keksíčkovi, který měl již odloveno. Před samotným výletem do ozvěny jsme ještě našli blízkou tradičku a následně jsem si již vypůjčil baterku, jelikož jsem svojí zapomněl v autě a vydal se vstříc dobrodružství do roury.

Ta byla o poznání menší jak hostivařské podzemí a chvíli mi trvalo najít si ten správný typ pohybu. Nakonec jsem si vzpomněl na to, jak utíkají opice a jejich styl jsem se snažil napodobit. V zatáčce jsem se narovnal a zjistil, že za mnou zatím ještě nikdo nejde. Po chvilce už bylo slyšet, že se další odvážlivci vydali za mnou a tak jsem se vydal dále, abych byl na místě první už s vytaseným logbookem. Druhá část cesty nešla již tak snadno, přeci jen už ta byla trubka trošku zanesena kameny a bordelem. Při druhé možnosti narovnání jsem již uviděl keš, přesně tedy dle listingu a mohl jsem pomalu zkoumat její obsah. Moc toho ke zkoumání nebylo a jelikož CWG zůstali též v autě, nebylo ani co měnit. Jako druhá za mnou dorazila Ipsylonka a třetí se na skateboardu přiřítil fcbtomas. Ostatní vyčkávali, protože jsme se nechtěli do toho malého prostoru nacpat všichni. Ono by to asi ani nešlo. Ty 3 lidi byli akorát.

Cesta zpět byla do poloviny relativně v pohodě, ale od půlky dál už to bylo pomalu utrpení. Nohy bolely a síly docházeli, Navíc jsem měl obouchanou hlavu, hrb i zadek od věčného setkávání se s vrchní částí roury. Po výlezu ven jsem vyškemral vodu, abych zahnal žízeň a odpočíval. Do podzemí vyrazila další skupina. Keksíček si půjčil od fcbtomase skateboard a zaplul dovnitř za Bublinou ze Surikatího teamu. Ten nezdvořák ji nejenom nesvezl ani tam ani zpět, ale navíc jí při zpáteční cestě ujel 🙄 Po chvíli probírání dojmů a předběžných domluv kdy kde co zase podnikneme jsem se vydali pomalu k autům a vydali se směr naše HC 😛

Děkuji všem za krásně prožitý večer, nově získané zážitky a jistě se již všichni těšíme, až Askarinka uveřejní fotky, které poté přidám sem k článku,

Marek-26

Kačer, spammer, řidič ... Rád podnikám výlety se skvělými lidmi za krabičkami a rád poté své zážitky zvěčňuji v podobě článků.Autor nevyplnil informace.

6 komentářů

  1. lu l

    Určitě by stálo za to zřídit kanálovku na Barrandovském spadišti – je to unikát – jde se tam 1,5km štolou o výšce 2,65m z Hlubočep – dojde se mezi parkovací domy, avšak 75m hluboko!!!
    Prostory ke shlédnutí zde: https://www.youtube.com/watch?v=mI9yqDwftMA

  2. mufa

    Hezky napsaný 🙂 Náhodou jsme zapsaný pod společným nickem a všema možnýma dalšíma, co jsem z toho hulákání zespoda slyšela 🙂

  3. Bublina

    Parádní článek 🙂

  4. Parádní článek! 🙂 konečně si něco počtu i já a už jsem zase dostal choutky na nějakou tu kanálovku 😀 hodil jsem ti tam pár odstavců, aby to nebyl takovej chuchvalec písmenek a fotky hodil do galerky 😉 a těším se na fotky od opozdilce 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *