Expedice ztroskotané UFO

Už je tomu nějaký ten rok, kdy v temných hvozdech Měcholupských ztroskotalo UFO, mnoho lidí se tím směrem vydalo, ale většina zmutovala do podivných kreatur a nestihla o tomto zážitku sepsat pár řádků. Mě se mutace zatím vyhnula a tak Vám mohu podat svědectví.
Psal se 5. květen roku 2013, kdy se několik kačerů domluvilo na průzkum tajemného místa. Nejpočetnější skupinka složená z mé maličkosti, dekameronnna, pajamora a Mimakiho, vyrazila z nádraží v Horních Měcholupech. Cestou jsme potkali mnoho podivného, jak Měcholupského upíra, tak i kryptu šíleného kačera. Obojí na nás zanechalo silný zážitek. Nejvíce na Pajamorovi, který tento tlak nevydržel, vyšplhal se na nejbližší strom a začal se tam schovávat do ptačí budky (mimochodem hezká tesařská práce 🙂 ). Když jsme jej uklidnili konejšivým hlasem a vydali se cestou dál, uviděli jsme temně porostlé sídlo jistě ještě temnějšího pána z Dubče. V okolí pobíhal nelítostný Chodský pes, Vůbec jsme nevěděli, kde se potuluje, každého z nás navigace posílala jinam, ale Pajamora jej nemilosrdně ulovil a my mohli slavit s ním. Tolik jsme se ponořili do oslav, že jsme nějakou dobu šli bez toho, aniž bychom věděli kam jdeme. Po kontrole pozice, jsme se rozhodli prozkoumat skalnatý Rohožník, u nějž se tyto podivné příběhy odehrály. Temná síla byla ke spatření i zde. Bylo jasně vidět, jak se tu přes sebe posouvaly celé zemské vrstvy na konci prvohor. U toho jsme se museli vyfotit.

Slunce zde začalo nemilosrdné pálit, krev v nás už přímo vařila, tak jsme neodolali a zchladili se výborným nanukem u Dubčské tvrze. Zde proběhl složitý odlov dvou pokladů. Jeden byl disable a druhý hlídal mudlorobotek s dinosaury. Vše se ale nakonec zadařilo a dokonce na nás vykoukl funkční poklad. Už nás ale začal tlačit čas, ostatní skupinky naší expedice budou za chvilku u vesmírné lodě a my jsme zatím v Dubči. Zavázali jsme si tedy tkaničky a vydali se rázným krokem k místu setkání okolo strašidelných stromů a obory plné jelenů lesních. Ty si zdejší temní páni hlídali a tak nás tu dělil dvojitý plot a nejspíše i pobíhající pes a elektřina. Ve zdejších hvozdech panují velké nepokoje, tak i zde, jako na mnoha dalších místech, jsme nalezli poklad v neutěšeném stavu. Naštěstí tu byl vždy připravený Mimak, který chrlil jeden náhradní logbook za druhým a na krabičku mohlo být sesláno ENABLE kouzlo.

 

To už k nám ale blíží další část expedice tvořená Slanečkem a Bubbu. Slaneček mi předává sladký pozdrav o Jacky, která se nemohla účastnit a hned na to Bubbu houká z divokých křovin, že má místo dopadu. Jdeme tam! Na místě je černá díra, do které se postupně spouštíme. Mimaki se hlasí jako stráž u vchodu hlídající naší přebytečnou výbavu. Dole už prý byl, nějaké následky to něm zanechalo, ale tento úkol prý ještě zvládne. Dole postupujeme temnou chodbou do útrob podzemí, když v tom Slaneček zvolá…Někdo jde za námi! A sakra, ufouni! Pomyslím si. Ač v teniskách, nabral jsem rychlost a tučňáckým stylem chůze jsem skoro utíkal ke škatuli. Tím jsme získali minusové body u Slanečka a Bubbu, ale taškařice vyvedená. Z ufouna se nakonec vyklubal Kiac, který bloudil na povrchu a nemohl nás najít. Potěšeni tímto multi shledáním, jsme to nevydrželi a u blízkého výlezu se podívali, jak vlastně všichni vypadáme. Ufo nás nezdolalo, my v zápalu oslav přešli Mimakiho a ten na nás volal z křovisek, jestli jsme něco nezapomněli. Proběhla krátká výměna dojmů, skupinky se znovu rozdělily a každá pokračovala jiným směrem.

 

Naše se rozhodla prozkoumat džungli v Podlesáku. Nádherné, kýmkoliv zapomenuté místo! Všude bylo slyšet pouze kvákání žab a při zdolávání obřích popadaných stromů, si nejeden z nás připadal, jako Indiana Jones. To už se ale blížíme k civilizace, ještě procházíme už klidnou oborou v Uhříněvsi, která slouží k odpočinku a kolem osamělého stromu, se dostáváme do Uhříněvsi na velmi zdařile provedené nádraží, které doporučuji navštívit. Tímto děkuji všem zúčastněným za velmi příjemnou společnost a ostatním, že to dočetli až sem a brzy na shledanou u další společné expedice!

prazskychytrak

Autor nevyplnil informace.

12 komentářů

  1. Tomeso

    Pěkný článek 🙂 Na keši jsem už taky byl a zrovna to byla moje první kanálovka. I několik dalších keší z článku mám, ale nemám třeba Kryptu šíleného kačera, na kterou se docela těším a pro kterou se musím už taky někdy konečně vydat 😉

  2. Junior_86

    Moc pěkný článek, nebýt toho, že jsem tam byl den před vámi…prostě parádní místo na kešování, a ještě furt tam mám krabičky, které jsem nenašel 8o)

  3. Slanecek

    Update od skupiny B: Cestu k autu jsme si nahaly z tech dvouset metru asi tak na kilak a pul. Ale zase jsme mohutne obdivovaly ta panoramata a nasly jsme divoce rostouci matu. Vecerni mojito mi ovsem zkazit Smrk, kdyz me od vecere vytahnul na FTF hon, ale to uz je jiny pribeh. Kazdopadne tenhle pribeh jsi popsal moc hezky.
    Dala bych nejakou dalsi vypravu…

    • Slanecek

      natahly to melo byt. proc nejde upravit zvoranej prispevek? umime zaridit?

      • Jen ať to každej vidí! 😀 ale zařídit umíme, už by to mělo fungovat.

  4. Mufa1

    Hezký článek, živě si na to vpozmínám, když jsem tam byla.
    Navrhuji pro příště něco podobného: GC2JNVQ Hostivařské podzemí, to ještě nemám 🙂 Ale chtělo by to počkat na lepší počasí

    • mimaci

      Však jsem taky konstatoval, že jsi tu byla před námi, že jsme se kdysi potkali – Lovci pokladů I. 😉

  5. Romanag

    Tak to je moc pěkné. Jako bych tam byla. Skoro všechny kešky jsem si tak pěkně připomněla.
    Někdy bych se taky chtěla zúčastnit nějaké společné akce.

  6. pajamora

    moc pěkný článek 🙂 …a moc výborná akce 🙂

  7. mimaci

    Škoda, že jsi nemohl, bylo to super. 😉

  8. chose (admin)

    Lituji že jsem se nemohl zúčastnit 🙁 Ale každopádně +1 za článek 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *