Edeltrauds mission completed aneb Geocoinfest ULM 2014

Vstupní hala

Ulm je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko u hranice s Bavorskem. Má přibližně 120 400 obyvatel, a je tak 8. největším městem Bádenska-Württemberska. Město leží v průměrné nadmořské výšce 479 metrů a protéká jím řeka Dunaj. Ulm je znám především díky zdejší univerzitě a dómu (Ulm Münster) s nejvyšší kostelní věží na světě (výška 161,5 m, dokončena v roce 1890) a také jako rodiště vědce Alberta Einsteina.
A také 04.10.2014 byl ULM mekkou všech geomincí chtivých kačerů z celého světa. Takže vítejte na krátké výpravě na Geocoinfest Europe 2014 – ULM.

logbook

Ale abych to vzal pěkně od začátku.
Celá mise Edeltraud počala již na loňském coinfestu v Praze, aniž bych to věděl.
Ale jak jsem psal pěkně postupně od začátku:
Edeltraud – geocoin ve tvaru ovce (vovec).
Geocoinfest – Geocoinfest je jedním z největších eventů na světě, zaměřený na geocoiny, geocaching a outdoor aktivity. Ať už jste zkušený sběratel mincí, zkušený geocacher, nebo teprve začínáte – každý je vítán. Geocioinfest je obchodní show, pro geocachery a sběratele geocoinů.
Tak to bychom si tak ujasnili o co vlastně šlo.
Když jsem v loni byl na geocoinfestu v Praze, nějak jsem ničemu nevěnoval pozornost a halu jsem jen prolétnul (jaká chyba to byla, se ukázalo až později)
25.11.2013 – Bublina mi na eventu „Polévka gazpacho“ ukazuje skvělou minci Edeltraud – the Sheep (Geocaching Animals) Geocoin – Verze: Black Pearl LE Metal – antique silver – Color – black – a já prostě usoudil, že tu minci musím mít 🙂
Bublina ji prostě za nic nechtěla vyměnit, na netu se nedala sehnat, a tak se započala mise Edeltraud. I když jsem ani nevěděl zdali ji někdy vůbec splním.

Když jsem letos počátkem roku procházel Mega eventy v Evropě, všimnul jsem si že letošní Coinfest bude v Ulmu a tak jsem si řekl „buď tady a nebo nikdy.“ Tak byl náš plán na 04.10.2014 celkem jasný, zbývalo už jen dořešit jak se tam dostat. 🙂
Na jednom eventu jsme si já a má milovaná askarinka povídali se Xork o tom že letošní coin fest bude v Ulmu, načež nám nadšeně oznámila že tam určitě jedou, slovo dalo slovo a plán začínal dostávat jasné obrysy, i když bylo stále skoro půl roku před akcí.

Když se blížil den odjezdu, zvýšila se i mejlová komunikace mezi mnou a Xork a tak v pátek odpoledne (den před odjezdem) bylo vše jasno. Pojedeme na jeden den, ráno ve 4:30 start na Pavláku – hlavní cíle: Megaevent (coinfest – sehnání vovec), Webcache, Virtualcache – další cíle: labky, pár keší cestou, pár keší a prohlídka v Ulmu, pár keší cestou. Musím předem prozradit, že všechny cíle byly splněny na 100%.

Mno bylo to trošku kruté, vykopat se ve 4ráno z postele, ale protože vím, že Xork jezdí na čas, bylo nutné nemít prodlevy hned od začátku a vše stíhat na čas. A je to tak 4:30 nasedáme do auta a vyrážíme směr Německo. Cestou ještě dospáváme co jde, takže cesta vypadá asi tak nějak… tma tma – spím – a hele začíná svítat – spím – hele zastávka a naše první keš – TB hotel – odloven byl vlastně náhodou, ale logbook dost pobavil, protže vyfocená rulička toaletního papíru na obale dokonale odpovídala tomu co vidíme kolem sebe. A cesta probíhala podobným způsobem i dál, jedem – spím – hele slunce – odlov další povedené keše – Maja – kde už její název napovídá o co půjde. (tak nebudu prozrazovat, ale skoro 200FP na keší mluví za vše 🙂 ) – cesta ubíhá, a tím jak člověk střídá stavy bdělosti a spánku, ani nevím kolik je hodin a vidím uvítací ceduli Ulmu. Horší je, že sluníčko co jsme cestou potkali někde zmizelo a bohužel se za celý den neukázalo, naštěstí ale nepršelo, takže počasí vlastně bylo tak nějak akorát, jen trošku chladnější.

Na první pokus nalézáme halu s výstavními prostory geocoinfestu, a naštěstí se nám (ačkoliv announcement mluvil jinak) daří nalést parkovací místo hned u haly. Jdeme tedy k pokladně, kde platíme 6€ a dostáváme kupu materiálů a kompletní vybavení kačera (propisku, CWG, papír na poznámky, náhradní list logbooku, reklamní materiály, plátěnou tašku a v neposlední řadě pásku na ruku pro vstup).
Chvíli jsem uvažoval i nad koupí eventových mincí, ale 3mince ve tvaru nápisu ULM ponechávám jejich osudu a vyrážíme do víru děje na prodejní výstavu. Obcházíme stánek za stánkem ale nikde neobjevujeme nic až tak uchvatného, ale co je hlavní vovec pořád nikde. Vždy jen u stánku něco vyberem, ale zase odložíme, že se proto případně zastavíme „potom“ (samozdřejmě než jsme došli nakonec nevěděli jsme co sme si kde vyhlédli a tak jdeme znova). Jenže vovec pořád nikde, a já už považuji celou misi za neúspěšnou, když docházíme k předpolsednímu stánku v hale a co nevidím… Edeltraud tam sedí a kouká na mě, poslední, jediná v celé hale. Beru ji do ruky a nepouštím. Koukám na cenu a málem se vyvracím na místě. Mno jdu ještě zkouknout stánek výrobce, ale ani ten ji

vovec

nemá, v hlavě mi stále svítí obrázek z netu s nápisem „sold out“ a tak skřípu všemi zuby a Edeltraud je moje…

moje jediná a má vovec je tu, sice v jiné verzi než jsem chtěl, ale je má (Edition – 2013 – Glitter Sand LE – Metal: Black Nickel – Color: glitter sand).
Mission completed – odškrtávám v bod v mé mysli a nadšeně schovávám vovec do kapsy.
Když máme nakoupeno, eura utracena, stánky prohlédnuty, začínáme hledat logbook a pomalu plánujeme co dál. Po chvíli bloumání (měním pár CWG – německé, rakouské, jaké je libo) nalézáme ve vedlejší hale logbook a spousty coinů co hledjí trasu po světě. Zanecháváme zde většinu cestovatelů, jen Xork si bere lopatu (rýč) – asi na dokončení Blanky, ale co ve států tunelů se rýč nikdy neztratí. 🙂

Ukládáme věci do auta a vyrážíme na procházku po Ulmu, po zdejších labkách krabičkách a pamětihodnostech. Cestu volíme tak, abychom dosli ke zdejší virtuálce – Peter’s Place. Cestou tak procházíme všechny labky a hlavně se zastavujeme na procházku ve zdejší úžasné katedrále která svou velikostí bere dech nejednomu návštěvníkovi – tohle se dneska prostě už moc nestaví. Mijíme jeden krásný barák za druhým a sbíráme pár krabiček v centru. U virtuálky lovíme vše potřebné a pomalu obracíme směrem k autu u megáče. Xork potřebuje zkompletovat druhy keší v jednom státě a tak startuje zdejší eventové wigo – konečně taky něco v angličtině – a cestou zpátky se nám daří brutit zdejší letterbox. Páráda, hodnotíme zdejší učast za 120% protže s odlovem letterboxu nikdo moc nepočítal, ale co je doma to se počítá.

Nasedáme do auta a míříme směr zdejší webcam, abychom završili odlov unikátních keší. Jako všude jinde i u webky je celkem přelidněno, ale to nás neodrazuje a drze se dereme v před, kdo by taky co namítal když jsme vyzbrojeni holema (mýma), lopatou (Xork), panem Myšákem (askarinka) a Petrem (Xork). Webcam – Ulms First – lovíme a po chvíli nasedáme zpět do auta a ubíráme se směrem domů. Mission completed – odšrtávám si další bod ve své mysli (virtual a webcam odloveno).

Cestou zpátky se už stavujeme jen na dtvou TB hotelích, kde ten poslední mne hodně pobavil – TB-Hotel „Am Kreisel“ – Spoil : elektro krabice na klíč, který jsme chvíli hledali, než jsme našli klíč na stromě na řetězu, který akorát dosahoval k zámku, a po odemknutí už se na nás zubí dvě krabice, jedna na logbook druhá na cestovatele.

Zbytek cesty už tak jen pospáváme a sledujeme kmitající krajinu za okny, teda až do chvíle kde na dálnici míje odbočku na Prahu. Mno nic krátká projíždka po Německém venkově a jsme zpátky na dálnici a hurá domů. Na Pavláku přistáváme něco kolem desáté, unavení, ale nadšení a štastní z dalšího povedeného výletu.

Musím říct, že Ulm je moc krásné město a nejen díky svému světovému unikátu si zaslouží návštěvu. Skloubení historického jádra města s moderní výstavbou, nekonečné možnosti procházek (projížděk) podél Dunaje a poklidná atmosféra která na vás dýcha všude určitě stojí za to, aby člověk toto město navštívil. I zdejší keše kde skoro každá zaslouží FP, buď už za provedení, nebo za ukázku krásného místa přínáší potěchu pro ducha kačerského. Protože si v poslední době geocaching spíše užíváme, než abychom honily body, zůstaly tak Ulmské serie nedotčené, i když dle mapy by se zde dalo vyřádit i bodově.