Duhovka

Tak tahle taškařice z hlavy Slanecka mě bavila od začátku až do smutného konce. Když mi Slanecek naznačila, co chystá a položila dotaz, zda bych jí nepomohl, moje odpověď byla zcela jasná. Jednoho krásného dne jsme se vydali do voděradských bučin hledat nějaký hezký buk. Kousek od Homorovi ExTREEme 5/5 Challenge jsme nalezli místo, kde by to teoreticky šlo. Navigace ukazovala, že jsme od zmiňované Challenge více jak 161m. Ale ještě tu zbývala blízká multinka Studanka Panny Marie, kterou jsme si tedy poctivě prošli, abychom odhalili možnou kolizi. Pečlivě jsme zaměřili stage i finálku a vrátili se k vyhlídnutým stromům. Bylo to, jak se říká o prsa korejské ženy. Moc prostoru, abychom se trefili více jak 161m od challege, finálky multinky a stage jsme rozhodně neměli. Ale povedlo se, i když za cenu blízkého umístění stage a finále.

Vydali jsme se tedy pověsit na stage vše potřebné u čehož jsem se vyřádil. Lítal jsem úplně do špičky koruny, do boku, nahoru i dolů. Když jsme byli spokojeni, vydali jsme se dolů a hurá na druhý strom. Jelikož nám to vše zabralo vcelku dost času, tak jsme se na druhém stromě spokojili s nahozením níže a já zbytek dolezl po větvích a jistil se smycemi. Když jsem dolezl do příhodného místa na uložení finálky, tak jsem ji tam uvázal, zkontroloval a šel dolů. Bohužel už byla tma a já zbytečně spěchal a tak se mi povedlo, že jsem se přetočil hlavou dolů se smycí omotanou kolem nohy. Ke kmeni jsem to měl dál a já se tak nemohl zapřít nebo si nějak pomoci, abych se mohl otočit hlavou nahoru. Vteřiny utíkali a smyce se zařezávala čím dál tím více a já začínal pociťovat mravenčení v noze od nedostatečné cirkulace krve. Uklidnil jsem se tedy, řekl jsem si, že se z toho přeci nepoto a vydýchal se. Poté jsem se jakoby nic přetočil do přirozené polohy. Musel jsem se dostat ještě zpět na větev a následně ke kmeni a po laně sjet dolů. Ještě poslední pohledy do koruny, abychom se ujistili, že keš není vidět nebo se neleskne a hurá domů.

Vytvoření listingu proběhlo jednoho krásného večera v díře a poté také následovalo zaslání k publikaci. Slanecek mě po pár dnech kontaktovala s tím, že revírník chce fotografie, zda tam nevede nějaká cesta či stezka. V tu chvíli mi proběhlo hlavou, že v ČR, kde je to samý houbař a lesy jsou různými cestičkami a stezkami protkané přece nemůžu najít krásný strom. Maximálně v nějakém neprostupném houští, ale to by na něj nešlo nahodit a jistě by mi všichni poděkovali. Inu v jeden volný den jsem se vydal na místo činu a pořídil fotodokumentaci. Naštěstí jsme to měli stranou od cesty a tak jsem ani nemusel nijak čarovat. Poslal jsem fotky Slaneckovi a ta zase revírníkovi.
12.9. 2014 v 11 hodin a 13 minut to píplo, hodil jsem si keš na watchlist a čekal, co se bude dít. Klára odpoledne hlásila, že i přes to, že je venku počasí, že by psa nevyhnal, už stepuje pod stromem Zubrik. No štěstí mu nepřálo a tak odjížděl s prázdnou s tím, že se jednou vrátí. Bohužel svůj slib již nikdy nesplní, což je mi upřímně velmi líto. Další, kdo se ten den pokoušeli duhovku zdolat, byli runici a Akiňáci, ovšem též bez úspěchu. A tak až druhý den hlásí úspěch Homor. Buhužel také hlásí, že keš plná vody a logbook se prakticky rozpustil. Další, kdo se dostavil je keši, byl o_three a Chevyma, kteří nacházejí Homora na stromě. Společnými silami keš provizorně opravují a mají FTF. I když přiznali, že ze země uviděli rovnou finálku a nahoře se divili, co že se to má luštit. I pár dalších kačerů nám přiznalo, že zahlédli na konci duhy poklad a tak se luštění vůbec nekonalo. Den po vánocích se tedy vydala Slanecek s QuoXem na údržbu, která byla bohužel již naprosto zbytečná. Další nálezcem byl 19.3. 2015 patuna, který zároveň hlásil, že jsou stromy popraveny a namísto krásných buků je v okolí paseka a keš se válí u pařezu. Pro zbytky keše a LTF se poté vydal pajamora a 26.3. 2015 šla keš do archivu,

Smutný konec jednoho skvělého nápadu, viz poslední dvě fotky.

Děkuji za možnost se podílet na této keši.