Dresden

Poté, co jsem se dozvěděl, že existuje nabídka jízdenky Labe – Elbe, která za 400Kč nabízí neomezený pohyb po Ústeckém kraji a Freistaat Sachsen, začal jsem přemýšlet, jak toho co nejlépe využít. Nejdříve jsem nahodil myšlenku na některém z GeoPražských setkáních a když jsem viděl, že ta myšlenka bude nejspíše slavit úspěch, tak jsem to nastínil i na fórum. Po různých organizačních komplikacích a probráním desítek možností cesty tam i zpět, jsme nakonec dali dohromady bandu devíti lidí, která i přes různé náznaky, že nakonec pojedeme auty, vyrazila vlakem směr Dresden.
Konkrétně se účastnili tito kačeři a kačerky:

AdMari
Caravel76
core_p
DTU500
Eygam
GeoBublina
Marek-26
pajamora
prazskychytrak

Měli jsme sraz mezi 8:00 až 8:15 na Hlavním nádraží v Praze s tím, že dorazím o chvilku dřív a koupím jízdenky. Nakonec jsem to ráno úplně nezvládl a dorazil jako poslední na nádraží cca v těch 8:15. Ostatní už šli zabrat místa do vlaku a já z metra vyběhl k pokladnám, abych koupil zpáteční jízdenku na trase Praha – Vraňany pro 9 osob a dvě jízdenky Labe – Elbe. Když mi paní u pokladny řekla 1430Kč, troku mě tím zarazila, ale hned vzápětí mi došlo, že to tak opravdu vychází ( 2x jízdenka Labe – Elbe, tzn. jedna jízdenka pro skupinu až pěti osov za 400Kč a zpáteční jízdenka Praha – Vraňany za 630Kč). Po rozpočítání na osobu to tedy vycházelo bez koruny na krásných 160Kč. Dorazil jsem do vlaku, a jelikož GeoPraha šetří místo v logbooku, tak jsme šetřili i místo ve vlaku a v jednom kupé nás sedělo sedm. V 8:30 jsme vyrazili vlakem třídy EuroCity. Poté, co náš vlak zastavil v Děčíně, byl čas vystoupit, protože na Německé straně hranic nelze na jízdenku Labe – Elbe využívat vlaky vyšší kvality, ale jen regionální spoje čili couráky. V Děčíně jsme tedy měli čas nejen na nákup nějakého toho pitiva a pochutin, ale i na odlov několika krabiček v okolí nádraží.
Konkrétně krabičky Hlavni nadrazi v Decine, Decinske muzeum a Desta. Poté jsme nasedli do lokálky od Deutsche Bahn a říkal jsem si, kde že je ta druhá třída. No krásný, moderní a čistý vlak. Jelo se v něm krásně, ale věděli jsme, že v Schöně nás čeká další přestup. Čemuž se podivoval Caravel a tak nás nepřímo donutil se podívat, zda se nedá dojet až do Žandavy a přestoupit až tam. No a měl pravdu, dalo. A tak jsme změnili výstupní stanici na Bad Schandau, kde oproti Schöně byla i hala s čekárnou a krámky. No a hlavně v okolí bylo i pár krabiček, které se nám tam nechtěli nechávat jen tak ladem, když jsme měli přes 40 minut čas, než pojede další vlak.

Konkrétně jsme odlovili kešky Bahnhof Bad Schandau – hier war mal die Schranke a Der Brückenmeister – reloaded. Poté honem zpět na nádraží a konečně vlakem až do Drážďan. Tam jsme po výstupu zaznamenali nějaký ty DNF a tak první nalezená keš byla až HalliGalli, která je nyní již v archivu a trošku nám zamotala mozkové závity, ale nakonec jsme se bludištěm dostali k vytouženému cíli. Jako další krabička byla další lahůdka, konkrétně keš Dresdner Parks: Beutlerpark. Jsem rád, že jsme si pro ni došli a odlovili tohodle velikána. Jenom jsme měli strach, aby nás Bundespolizei s keší nezastřelila na místě. Přeci jen v této vypjaté době ukládat do stromu velkou oranžovou trubku viditelnou na stovku metrů nebylo úplně v pořádku. Poté již přišla chvíle pro mých 5 minut slávy a to keš Bäume in Dresden „Hänge-Birke“ v2.0, kdy jsem se vyšplhával do cca 8m na břízu. Krásná T4. Škoda, že jsem měl nahoře tak zmrzlé ruce, že jsem nemohl skoro psát.

Dále jsme se krátce zastavili u kešky Just for fun a pokračovali dále k „Mut zur Freiheit“. Tam jsme se skoro až nepochopitelně zdrželi kolektivní geoslepotou. Po nálezu jsme se vydali pro mysterku GC-HotSpot, kde jsme pro změnu potrápili naše mozkové závity. Zajímavě pojatá keš, která by v ČR neprošla z důvodu absence fyzické schránky. Poté již byl čas začít naše kroky směřovat do centra na event. Následovalo pár dalších další DNF a setkání s dalším českým kačerem.

Nález jsme zaznamenali až u krabičky Entgleist. I když nám to také chvíli trvalo, ale pod roskvetlými stromy jsme ji nakonec našli mršku. Následně jsme se vydali pro zápis do kešky Matrix-Cache 366/81 (Challenge Cache), kde jsem si opět zalezl na strom. Tentokrát již ne tak vysoko, ale také bez větví. Celou dobu jsem čekal, kdy se mi smekne noha, a já na někoho spadnu. Naštěstí po menším hledání jsme keš nalezli a zapsali se do logbooku bez toho, abych šel k zemi.

Poté následovali v rychlém sledu kešky Dresdens schönster Gulli, D wie „Der Altmarkt zu Dresden“, X wie Xmas – Dresdner Striezelmarkt, K wie Kreuzkirche a G wie Grünes Gewölbe. To už jsme dorazili na event Flash Meet & Greet @ Dresden, kde již bylo docela rušno, měnili a fotili se TB, diskutovalo se atd. Tento event pořádal Altaria s Bumbikem a tak to byl takový domovský GeoPražský event v Německu. Chvilku nám trvalo, než jsme ukořistili logbook a poté byl ještě chvilku čas na klábosení jak s pořádajícími, tak i s návštěvníky eventu.

Po skončení jsme si s AdMari ještě povídali s jedním německým kačerem, ale museli jsme to bohužel ukončit, protože na nás již netrpělivě čekal zbytek skupiny, nažhavené na odlov wherigo Die Jagd nach dem Grünen Diamanten (D+Engl), které nás provedlo pomocí detektivního příběhu po památkách Drážďan. Dokončili jsme to zdárně, i když nám opět někdo utekl a na konci jsme s hrůzou zjistili, že nám chybí AdMari. Naštěstí se našla sama a byli jsme zase chvíli kompletní.

Poté byl čas na něco teplého k jídlu a tak jsme si dali nějakou tu německou klobásu, abychom stihli poté ještě něco málo polovit. Zbývali nám dvě kešky, které jsme chtěli stihnout. Jedna z nich byla archivka „Trichter“ a druhá earthka Artesischer Brunnen Dresden. Obě jsme stihli a dokonce jsme dali i keš Neustadtschatz. Poté se již opravdu čas naklonil a my vyrazili na nádraží, abychom se po 17h vydali vlakem zpět do Bad Schandau, kde jsme stihli ještě odlovit keš Obenoderunten. Tímto náš keškovací výlet k našim západním sousedům skončil a my poté dorazili po přestupu v Děčíně, kde jsme již nemuseli čekat a šli jsme rovnou z vlaku do vlaku, zpět do Prahy.