DrachenWand

Rozhodli jsme se s přítelkyní vyrazit na ferraty do Rakouska a volba padla na DrachenWand, který měl být jako první. Mě samozřejmě zajímali i místní keše s terénem 5. Vyrazili jsme již v pátek před 8h večerní, když jsem se vyhrabal z práce. V Dolním Dvořišti jsme měli zamluvené ubytování v penzionu Schwarz za příjemných 300Kč za osobu a navíc na nás byli ochotni čekat do půl jedenácté. Nakonec se nám podařilo dorazit v deset hodin po menším bloudění. Alespoň jsme si koupili něco na benzínce (třeba Rakouskou dálniční známku) a pak jsme šli prakticky hned spát. Ráno budíček na 7h, abychom nejpozději v 8h vyrazili za čáru. Pod DrachenWand jsme dorazili okolo půl jedenácté a než jsme se oblékli a zabalili batohy, bylo skoro jedenáct. K nástupu cesta šla lehce (žádné 2h do krpálu) a dokonce jsem si po cestě odlovil keš Das Steinröslein von der Drachenwand. Ta sice není T5, ale přece ji tam nenechám ležet,že?

Poté jsme se dostali k nástupu a začali pomalu stoupat vzhůru. Měl jsem nastudováno, kde asi se má keš Wall of the Dragon nacházet, ale i přes to jsem ji nemohl najít. Asi až osmé místo bylo to správné (signál lítal na skále šíleně). Cestu moc popisovat nebudu, prostě se leze vzhůru po skále hezkým prostředí, více prozradí fotky. Ale vypíchnu pár věcí. Lanový most je super, ale ještě lepší je lavička, kam si můžete dojít, posadit se na ni a pokochat se krásným výhledem. A pak mě také zarazil sud, který tam umístil Rakouský alpský svaz (Alpenverein), ve kterém bylo lano a spousta cajků na nouzové slanění. Velmi zajímavé.

Po doškrábání se nahoru následoval odpočinek, svačina a pokec s českým párem, který měl za sebou též ferratu. Dolů vyrazili oni dříve a tak poté, co jsme si odpočali atd, jsme se přesunuli kousek vedle ke skalnímu oknu Drachenloch, kde je i earth keš Drachenloch – Hole of the Dragon. Naivně jsme si mysleli, že máme to nejhorší za sebou a teď už jen sejdeme k autu. Ale cesta dolů byla mnohem horší jak cesta nahoru. Tady dostali kotníky a omlácená kolena řádně zabrat. Hlavně v části, kde se cesta dolů stáčí opět do neskutečného krpálu nahoru mi vzala spoustu psychických sil (z fyzických už moc nebylo co brát). Ale spravil jsem si mírně chuť a protáhl se na keši Drachenwand – Für Eva & Mario.

Poté, co jsme dorazili k autu už jsem neměl chuť si ani dojít nebo zastavit u další tradičky a tak už ten den nepadla žádná krabka. Nakonec kvůli problémům s ubytováním a počasí, které nemělo přát ani druhý den padlo rozhodnutí vyrazit v 1 ráno zpět do Prahy.

Marek-26

Kačer, spammer, řidič ... Rád podnikám výlety se skvělými lidmi za krabičkami a rád poté své zážitky zvěčňuji v podobě článků.Autor nevyplnil informace.

2 komentáře

  1. Mufa

    Zase další, kdo jí šel a nezval mě 😉 Těch historek i šíleným sestupu je čím dál víc, děsíte mě 😉

    • Ten sestup je fakt hnus. Já jsem nesměl nikoho zvát 😉 byla to soukromá akce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *